Hlavní stránka  | O autorech  | O umění  | Články  | O nás  | Kam na výstavu  | Ankety  | Odkazy 
Kontakt  | Fota z výstav  | Naše rozhovory  | Obchodní podmínky  | Pre Slovákov 
Internetová galerie - prodej obrazů online
Obchod s obrazy
Galerie
Internetový obchod je na vzestupu
Citáty známých malířů
Přehled světových malířů
Vybrané pojmy a definice z oblasti malířství a umění
Největší aukce obrazů

Internetová galerie - prodej obrazů online

V posledních letech se velmi rychle rozvíjí i internetový obchod a vzniklo množství internetových galerií, které jsou zaměřeny na prodej obrazů a uměleckých děl vůbec. Přes přetrvávající určitou nedůvěru, která je dána určitou konzervativností i opatrností zájemců (mnohdy oprávněnou) o umění, představují internetové galerie budoucnost obchodu s uměním. Důvod je prostý. Internetové galerie umožňují nevídaný přístup a ohromný výběr uměleckých děl. Předností internetových galerií a internetových obchodů s uměním je, že nemají žádná omezení a žádné hranice. Můžete je navštívit v kterémkoliv městě ve všech státech světa, jsou otevřené 24 hodin denně, bez ohledu na svátky, či neděle a vstup do nich je vždy zdarma. Během několika okamžiků můžete navštívit celou řadu galerií na celém světě a to vše v pohodlí svého domova, se sklenkou vína nebo s kávou vedle počítače. Nemusíte učinit ani krok a můžete si prohlížet obrazy, které se vám líbí a upoutaly vás. Co vás nezaujme, neprohlížíte, tím šetříte nejen čas, ale maximálně můžete zvýšit svůj prožitek. A navíc, můžete se ptát, žádat další informace, ale také můžete inspirovat své známé o nichž víte, že je určité téma zajímá. Ano, dnes je problémem existence velkého množství internetových galerií, což přináší určitou nepřehlednost. Je třeba v nich umět hledat a orientovat se. Nebát se zadat do vyhledávače požadovaná slovní spojení a klíčová slova a neváhat své pokusy opakovat a zkoušet vyhledávání několikanásobně za využití různých slovních spojení. Lze předpokládat, že aukcí síně si podrží obchod s obrazy od nejznámějších malířů, které jsou ve vyšší cenové rovině. Široká veřejnost si postupně uvědomí, že dobrých malířů je podstatně více, než se mnohdy domnívá. Často se těmto umělcům dostává označení "regionální malíř". Jak však může být pouhým "regionálním malířem" umělec, který nabízí obrazy s motivy, které jsou nejen u nás, ale mnohdy i v Evropě výjimečné? Takovými malíři jsou určitě i umělci, jejichž díla najdete v internetové galerii www.galeriemajo.com.

Obchod s obrazy

- se rozvíjel v dobách, kdy umělecká díla byla ceněna především pro svou estetickou hodnotu, kdy malíř se vymanil se závislosti na šlechtickém a církevním objednavateli a tvořil pro sběratele a milovníky umění, kteří představují početnější společenskou vrstvu. Tak tomu bylo v antickém Římě a v 15. století v Itálii a Nizozemí, kde vznikla hlavní střediska obchodů s uměním. Nejprve umělec prodával sám svá díla na jarmarcích, ale již na počátku 16. století kvetl obchod v krámech.. Prvním známým obchodníkem byl Florenťan Giovanni della Palla , který mimo jiné prodával obrazy i francouzskému králi. Obchodník často předpisoval malířům náměty, které nacházely u klientů největší úspěch. Tím ho však nutil opakovat a vytvářet stereotypy. V renesanci vznikla grafika jako na obchod zaměřená produkce, neobracela se k jednotlivému objednavateli, ale k anonymním zájemcům. Na tvorbě cen uměleckých předmětů se významně podílejí aukce umění. Konaly se již v 16. století v Holandsku, nejstarší dochovaný aukční katalog pochází z roku 1616. K nejpřednějším aukčním síním dnes patří Sotheby a Christie v Londýně, Hotel Drouot v Paříži a Parke-Bernet v New Yorku. Rozvoj moderního malířství je spojen se jmény několika pařížských obchodníků, kteří tehdy ještě neznámé malíře podporovali a jejich díla nakupovali. Obchodníkem impresionistů se stal P. Furane-Ruel, postimpresionistů Pére Tanguy, kubistů O.H. Kahnweiler, berlínských impresionistů H. Walden a pařížské školy A. Vollard. (Vollard A.: Vzpomínky obchodníka s obrazy, Praha 1965)

Galerie

- sbírka obrazů a soch, umísťovaná původně ve spojovací chodbě - galerii - renesančního nebo barokního paláce. Kromě názvu galerie se pro obrazárny užívá také pojmů pinakotéka nebo muzeum (poslední název však dnes postrádá přesnost). K deseti nejvýznamnějším galeriím světového malířství patří Louvre v Paříži, Ermitáž v Leningradě, Galleria degli Uffizi ve Florencii, National Galerie v Berlíně, Drážďanská galerie, Alte Pinakotbek v Mnichově, Kunsthistorisches Muzeum ve Vídni, Museo del Prado v Madridu, National Gallery v Londýně a Metropolitan Museum of Art v New Yorku. Mezi přední světové galerie moderního umění rovněž patří Museum of Modern Art a Guggenheim Museum v New Yorku, Musée d Art Moderne v Paříži a Tate GAllery v Londýně. U nás soustředila nejvýznamnější díla světového a českého malířství Národní galerie v Praze. Vynikající díla se nacházejí v galeriích a muzeích českých měst a v neposlední řadě i v obrazárnách zámků, kde jádrem nejstarších sbírek jsou soubory podobizen od konce 16. století. Většina obrazů v zámeckých galeriích však pochází ze 17. a 18. století, vedle podobizen se uplatňují žánrové výjevy, krajiny a zátiší.

Internetový obchod je na vzestupu

Nakupování prostřednictvím internetu je stále častější. Roste nejen počet uskutečněných obchodů, ale roste i objem finančních prostředků, které jsou jejich prostřednictvím utraceny. Přes 80 procent uživatelů internetu již aspoň jednou přes internet nakupovalo, vyjádřeno číselně nákup v některém internetovém obchodě uskuteční přes 3 miliony Čechů za rok. Stále více vzrůstá počet těch, kteří nakupují opakovaně. Rostoucí obliba internetového nakupování se projevila v tržbách virtuálních obchodů. Celý domácí internetový trh je odhadován na rekordních více než 15 miliard korun za rok. Provozovatelé internetových obchodů očekávají výrazný nárůst tržeb i letos. Lze očekávat, že velmi brzy, možná již v příštím roce, padne magická hranice tržeb 20 miliard korun.

Online nákup stále přitahuje spíše muže než ženy. Muži podle průzkumu představují 57 procent nakupujících. Nejvíce zastoupenou kategorií jsou uživatelé internetu mezi 20 a 29 lety. Lidé, kteří na internetu nakupují, si pochvalují hlavně rychlost vyřízení objednávky, cenu, širokou nabídku a spolehlivost. Oceňují rovněž pohodlnost nákupu, úsporu času a peněz. Na internetu se zatím nejvíce nakupují knihy, časopisy, spotřební elektronika a výpočetní technika. Nejoblíbenější online službou je nákup lístků do kin nebo divadel a fotoslužby.

Je však jen otázkou času, kdy internetový obchod pronikne i do ostatních oblastí. Jednou z oblastí, kde lze předpokládat poměrně rychlý vzestup, je obchod s uměním a to nejen s obrazy. Lze očekávat, že zájemci o umění velmi rychle rozpoznají jeho výhody. Ocení rozsáhlost nabídky, setkají se s novými motivy, o kterých mnohdy nevěděli, že existují. Poznají autory, které dosud neznají a to přes to, že se jedná o profesionály, kteří se umělecké tvorbě věnují jako své profesi.


Citáty známých malířů

Francis Bacon
"Aby byl dnes člověk malířem, je třeba znát dějiny umění od prehistorie po dnešek. Největší umění vždy odkazuje na lidský úděl"
Paul Cézanne
"V malířství jsou dvě věci: oko a mozek, obě si musí vzájemně pomáhat. Malovat znamená zaznamenávat barevné vjemy."
Eugene Delacroix
"Všechny náměty jsou malíři dobré. Mladý umělče, čekáš na námět? Všechno je námětem. Námětem jsi ty sám: tvé dojmy, tvé pohnutí z přírody. Je třeba, abys hleděl do sebe a ne kolem sebe. Geniální může vůbec nečiní nové myšlenky, ale ta idea, jíž jsou posedlí, že to, co bylo řečeno, ještě nebylo dostatečné. Tvorba v malířství musí mít vždy znaky improvizace. Lituji lidi, kteří pracují klidně a chladně. Aby byl člověk tím, čím může být, musí být bez sebe. Malířský tah je prostředek jako jiný, jak vrátit do malby názor."
Maurice Denis
"Každé umělecké dílo je transpozicí, karikaturou, zaujatým ekvivalentem získaného pocitu"
Vasilij Kandinskij
"Podaří-li se umělci vyjádřit pomocí rytmů a zvučných významů jen vnitřní procesy, vnitřní obrazy, pak předmět malířství přestává být prostou reprodukcí toho, co vnímají oči. Malba může rozvinout stejné síly jako hudba"
René Margitte
"Umění malovat, tak jak ho vnímám, umožňuje zobrazovat zjevně poetické představy."
Henri Matisse
"Chcete malovat? Tak začněte tím, že si vyříznete jazyk, neboť od té chvíle se budete moci vyjadřovat jen svými štětci. V umění záleží nejvíce na vztazích mezi věcmi. Když vidím Giottovy fresky v Padově, nestarám se o to, kterou scénu z Kristova života mám před očima, ale hned chápu cit, který z nich vyzařuje, neboť je v liniích, v kompozici, v barvě a název jen potvrdí můj dojem."
Pablo Picasso
"Když člověk ví přesně co udělá, proč to dělat. Kdyby byla jediná pravda, nebylo by možno dělat sto pláten na stejné téma. Obraz žije jen tím, kdo se na něj dívá. Pryč se stylem! Copak má Bůh styl? Stvořil kytaru, harlekýna, kočku, sovu, holubici. Jako já. Udělal to, co neexistuje. Já také."
Nicolas Poussin
"Stejně jako zrakem musí být malba oceňována také myšlením a malíř má dávat látku ke čtení. Malba není nic jiného, než idea nehmotných věcí."
Vincent Van Gogh
"Je třeba se naučit číst, jako je třeba se učit vidět a učit se žít. Úkol malíře je pohroužit se úplně do přírody , využít všech svých intelektuálních schopností a vyjádřit všechny své pocity ve svém díle, aby ho zpřístupnil ostatním. Je až příliš pravda, že spousta malířů se zblázní. Je to život, který činí člověka velmi uzavřeným do sebe."
Paolo Veronese
"My malíři si dovoluje totéž, co básníci a blázni."
Paul Vos
"K vidění není třeba umět nic, leda umět se dívat."
Leonardo da Vinci
"Malířství je propojením s deseti charakteristickými znaky pohledu, to znamená: temnotou, jasem, živostí, látkou a barvou, formou a postojem, odstupem a blízkostí, pohybem a klidem."

Přehled světových malířů

Vzhledem k rozsahu světového malířství nemůže být žádný přehled kompletní. Omlouváme se proto, pokud tam "svého" autora nenajdete, napište nám, rádi jej do přehledu malířů doplníme

Aacen Hans von (1552 Kolín nad Rýnem - 1615 Praha)
Německý malíř, žák malíře G. Jerrigha v Kolíne nad Rýnem. Působil v Itálii (Benátky, Řím, Florencie), kde proslul jako následovník nizozemských manýristů
Abildgaard Nicolai Abraham (1743 Kodaň - 1809 Frederiksdal u Kodaně)
Dánský malíř, zakladatel dánské malířské školy, ředitel malířské akademie v Kodani
Adam Albrecht (1786 Nördlingen - 1862 Mnichov)
Německý malíř bitev a jezdeckých podobizen. S Napoleonem se zúčastnil tažení do Ruska
Aelst Evert van (1602 Delft - 1657 Delft)
Holandský malíř zátiší, jeho oblíbeným motivem byl párek koroptvní zavěšených na hřebíku
Aelst Willem van (asi 1625 Delft - 1683 Amsterodam)
Žák svého výše uvedeného strýce. Jeho zátiší jsou složená z loveckých úlovků, ptáků, ryb, stolních příborů, skleněných a hliněných nádob, ovoce a květin
Aertsen Pietor (asi 1809 Amsterodam - 1575 Amsterodam)
Holandský malíř, žák A. Claessena, proslulý svými obrazy se zvěřinou a zátiší, kde v pozadí se objevuje náboženský výjev
Ajvazovskij Ivan Konstantinovič (1817 Feodosie na Krymu - 1900 Feodosie na Krymu)
Ruský malíř, kterého car Mikuláš I jmenoval malířem admirality. Byl slavný a to i za svého života svými obrazy námořních bitev a mořských bouří. Namaloval na 6000 obrazů, nejznámější jsou k vidění v Treťjakovské galerii a v galerii Ajvazovského. Měl zajímavý život, procestoval snad všechny státy Evropy, žil v obleženém Sevastopolu, zúčastnil se otevření Suezského průplavu, kde poslouchal slavného Aidu od G. Verdi.
Albani Francesko (1578 Bologna - 1660 Bologna)
Italský malíř, který by\l autorem novodobé krajinomalby, žák vlámského malíře Denyse Calvaerta
Albertinelli Mariotto (1474 Florencie - 1515 Florencie)
Italský malíř, jeho monumentální styl zdůrazňoval plastičnost postav
Albright Ivan Le Lorraine (1879 Warrenville v USA - nezjištěno)
Americký malíř, který maloval technikou starých mistrů, přeháněl iluzivní malbu předmětů, se snahou dosáhnout strašidelnosti
Aldegreer Heinrich (asi 1502 Paderborn - asi 1661 Soest)
Německý malíř a grafik. Maloval oltáře, později portréty, věnoval se grafice a rytinám
Aleš Mikoláš (1852 Mirotice u Písku - 1913 Praha)
Český malíř, klasik českého umění 19. století
Alexy Janko (1894 Liptovský Mikuláš - 1970 Bratislava)
Slovenský malíř, člen skupiny Život, maloval typicky slovenské krajinářské a figurální motivy, též spisovatel
Allston Washington (1779 Brook Green Domain u Georgtownu - 1843 Cambridge Port)
Americký malíř, který napodoboval benátské mistry - "americký Tizian"
Alt Rudolf rytíř von (1812 Vídeň - 1905 Vídeň)
Rakouský malíř, za své obrazy Vídně byl povýšen do šlechtického stavu, světově proslulý realista
Altdorfer Albrecht (asi 1480 Řezno - 1538 Řezno)
Německý malíř, grafik a stavitel, maluje malé obrazy s biblickými výjevy a věnuje se krajinomalbě, kde uplatňuje cit pro barvy a světlo
Altichiero da Zevio (2 pol. 14. století)
Maluje ve Veroně a v Padově, monumentální sloh, exotické motivy
Altomonte (martim Hohenberg, 1657 Neapol - 1745 Vídeň)
původem Němec, působil v Itálii a později ve Vídni
Amberger Christoph (asi 1500 Schwaben - asi 1562 Augšpurk)
Německý malíř, maluje podobizny a oltářní obrazy
Amerling Fridrich von (1803 Vídeň - 1887 Vídeň)
Rakouský malíř, maloval v Praze, Londýně, v Itálii. Maloval podobizny a portréty. Jeho portrét císaře Františka Josefa I mu vynesl uznání.
Amiet Cuno (1868 Solothurn - 1961 Oschwand)
Nejvýznamnější švýcarský malíř 20. Století
Andrea de Firenze ( v letech 1343 až 1377)
Italský malíř, působil ve Florencii, Pise, Orvietu
Angelico - Fra Giovanni da Fiesole (1387 Vicchio di Mugello - 1455 Řím)
Italský malíř, podílel se na výzdobách kostelů a klášterů, nástěnné malby, oltářní malby
Antonello da Messina (asi 1430 Messina - 1479 Messina)
Italský malíř, do Benátek přinesl znalost nizozemské olejomalby, známý svými podobiznami
Apelles (ve 4. století př. n. l.)
Řecký malíř na dvoře u Makedonského krále Filipa. Považován za největšího malíře antického Řecka, žádný jeho obraz se však nedochoval
Arcimboldo Giuseppe (asi 1527 Milán - 1593 Milán)
Italský malíř, inženýr, návrhář kostýmů, hudebník. Maloval portréty, krajiny, zátiší, která sestavoval z částí zvířat, zeleniny a obyčejných věcí denního života. Za svou tvorbu byl povýšen do šlechtického stavu.
Arp Hans-Jean (1887 Štrasburk - 1967 Meudon)
Německo-francouzský malíř, sochař a básník. Maluje abstrakce, koláže, část života žil ve Švýcarsku
Asam Cosmas Damian (1686 Benedikt-beuern - 1739 Mnichov)
Německý malíř, věnoval se hlavně nástěnné malbě, výzdoba kostelů a zámků
Aschenbach Andreas (1815 Kassel - 1910 Düsseldorf)
Německý malíř, maloval krajiny v duchu romantismu, obrazy moře a severskou horskou přírodu
Asselijn Jan (1610 Dieppe - 1652 Amsterodam)
Holandský krajinář, který byl inspirován krajinou italskou, mnohdy i s ruinami a pastýři, ovlivnil holandské krajinářství
Avercamp Hendrik van (1585 Amsterodam - asi 1634 Kampen)
Holandský krajinář, ovlivněn italskými a vlámskými krajináři. Maloval i zimní krajiny se zamrzlou řekou, zájem o atmosférické jevy. Byl němý.
Baciccia Giovanni Batista Gaulli (1659 Jano -- 1709 Řím)
Italský malíř, Nástropní fresky, oltáře, podobizny církevních i světských hodnostářů
Bachhuysen Ludolf (1631 Emden -- 1708 Amsterodam)
Holandský malíř marín, bouří, námořních bitev.
Bacon Francis (1909 Dublin -- nezjištěno)
Anglický malíř, potomek slavného filosofa. Maloval pomalu, ale často dobře prodal, maloval hlavně postavy, zajímavostí je, že inspiraci mu dodal i film "Křižník Potěmkin"
Baldung Hasn (1484 švábský Gmünd -- 1545 Štrasburk)
Maloval nahé ženské tělo, mytologické a alegorické obrazy, ale i obrazy na skle a mědirytiny
Balla Giacomo (1871 Turín -- 1958 Řím),
Italský malíř, autodidakt, futuristické malířství
Baroccio Federico (1528 Urbino -- 1612 Urbino).
Italský malíř, maloval intimní výjevy ze života Krista
Bartolomeo Veneto (působil 1502 až 1630 V Benátkách a Cremoně)
Italský malíř, autor zejména ženských podobizen, včetně kurtizán
Bartolomeo Fra (1472 Soffignano -- 1517 Florencie)
Italský malíř, Maloval náboženské obrazy, krajinu kolem Florencie, odmítal věrné napodobování skutečnosti
Basaiti Marco (tvořil v Benátkách 1496 -- 1522)
Italský malíř řeckého původu, krajinář, náboženské motivy
Bassano
v 16. století několik Italských malířů toho jména, tvoří v duchu své doby
Bauch Jan (1898 Praha - )
Český malíř
Bauchant André (1873 Chateaurenault -- 1958 Paříž)
Francouzský naivní malíř
Baumeister Willi (1889 Stuttgart -- 1955 Stuttgart).
Německý malíř. Geometrické prvky, obrazy ze světa sportu a strojů, dále inspirace asijským a africkým uměním.
Bazaine Jean René (1904 Paříž -)
Francouzský malíř. Abstraktní obrazy mají realistickou inspiraci, navazuje na koloristickou tradici francouzské malby
Bazovský Miloš Alexander (1899 Turany nad Váhom -- 1969 Trenčín)
Slovenský malíř, slovenské krajinářské a figurální motivy si vybíral hlavně z podtatranského kraje
Beardsley Aubrey Vincent (1872 Brighton -- 1898 Menton)
Anglický grafik, ilustrace knih a časopisů, autor vinět. V tvorbě inspirován francouzským rokokem
Beauckelaer Joachim (1533 Antverpy -- 1573 Antverpy)
Nizozemský malíř, maloval zátiší, náboženské obrazy, trhové scény, jarmarky a kuchyňské interiéry
Beckmann Max (1884 Lipsko -- 1950 New York)
Německý malíř, působil v řadě zemí, maloval katastrofické obrazy, inklinoval i k mytické a mytologické tématice. Ovlivněn hlavně první světovou válkou, před nacisty pak musel emigrovat do USA
Baham Barthel (asi 1502 Norimberk -- 1540 Bologna)
Německý malíř a grafik, maloval podobizny bavorské šlechty a mnichovského patriciátu
Behzád Kamáloddin (asi 1450 až 1536 Tabríz)
Perský malíř, pracoval pro perské panovníky, byl ředitelem císařské knihovny v Tabrízu, podléhali mu všichni dvorští malíři -- miniaturisté, kopisté, malíři marginálií, zlatníci a pozlacovači, sám autorem miniatur
Bellini
řada Italských (Benátských) malířů toho jména v 15. století -- Gentile, Giovanni a Jacopo, který maloval mytologické náměty, z antické historie kresby zvířat a náboženské motivy, sedláky řemeslníky, scény z lovů a turnajů, pohledy na kanály a architekturu, kopie antických medailí a nápisů
Beneš Vincenc (1883 Velké Lišice u Chlumce n. C. -- nezjištěno)
Český malíř, patří k představitelům generace Osmi. Kubistické kompozice, krajinomalba
Benka Martin (1888 Kiripolec -- nezjištěno)
Slovenský malíř, realista, krajinář -- náměty se Spiše, Oravy a krajů pod slovenskými horami, slovenská horská příroda
Bertram z Mindenu (asi 1340 Minden -- asi 1415 Hamburk)
Německý malíř, biblické příběhy, tvoří na dvoře Karla IV.
Beyeren Abraham Hedriksz van (1620 Haag -- 1690 Overschie u Rotterdamu)
Holandský malíř, zátiší s ovocem a drahocennými kovovými a skleněnými nádobami, mořské živočichy. Přední mistr holandského zátiší, za svého života však nedošel uznání
Blake William (1757 Londýn -- 1827 Londýn)
Anglický malíř, myšlenkově originální, těžko se prosazoval, patří do předromantického historického malířství. Vytvořil řadu velkých barevných monotypů a to vlastně vytvořenou technikou. Témata z bible, z knih různých klasiků (Shakespeare, Milton), ilustrátor knih
Blechen Karl Eduard Ferdinand (1798 Cottbus -- 1840 Berlín)
Německý malíř, německá romantická krajinomalba, komponovaná krajina s divadelními světelnými efekty, italská krajina
Boccioni Umberto (1882 Regio di Calabria -- 1916 u Verony)
Italský malíř, představitel impresionismu, kubismu, futurismu, vytvářel futuristické skulptury, abstraktní malířství. Dobrovolně odešel na frontu, zemřel po pádu s koně.
Böcklin Arnold (1827 Basilej -- 1901 Fiesole)
Švýcarský malíř. Zkoušel různé temperové techniky, maloval na dřevo. Malířství považoval za prostředek k vyjádření velkých myšlenek.
Bonington Richard Parkes (1801 Arnold -- 1828 Londýn)
Anglický malíř, učil se ve Francii. Ve Francii rozšířil znalost anglické krajinomalby a dal základ rozkvětu francouzské krajinářské školy. Obrazy velmi ceněny již za jeho života
Bonnard Pierre (1867 Fontenay -- 1947 Le Cannet)
Francouzský malíř, proslavil se plakátem na šampaňské víno. Cestoval po řadě zemí světa, od impresionistů přejal techniku a snahu zachytit čistými barevnými tóny hru světla a atmosféry. Maloval měšťanské interiéry, ženy u toalety, zátiší, v cizině se věnoval krajinomalbě.
Bosch Hieronymus van Aken (asi 1450 Hertogenbosch -- 1516 Hertogenbosch)
Nizozemský malíř, byl malířem králů a dalších lidí s vysokým postavením. Maloval fantastické obrazy, skládal různé kompozice, ale maloval třeba i zvířata v Evropě neznámá ptakopyska, dikobraza, létající rybu. Byl obdivován, ale na druhé straně i obviněn z kacířství.
Botticelli Sandro (1445 Florencie -- 1510 Florencie)
Italský malíř, nejpopulárnější renesanční umělec. Zdůrazňoval kresbu, idealizoval postavy, obohacoval obsah. Slávu a uznání získal na obrazech Jaro (Primavera) a Zrození Venuše. Ilustroval Dantovu Božskou komedii. Na naturalistickém základě se pokusil vytvořit nový idealizující sloh, oblíbený pro secesi.
Boudin Eugene (1824 Honfleur -- 1898 Deauville)
Francouzský malíř, jeho oblíbené motivy byly pohledy na přístavy s loďmi a mořské pláže v Normandii, patřil k průkopníkům malby v plenéru ve Francii
Boucher Francois (1703 Paříž -- 1770 Paříž)
Francouzský malíř. Vytvořil ilustrace pro souborné vydání Moliérových her, byl oblíbencem dvora, mimo jiné i Madame de Pompadour. Maloval historické obrazy, obrazy z lovů, ale i nahé ženy, nikdo nedovedl podat takový smyslný půvab a kouzlo nahoty jako On.
Brandl Petr Jan (1668 Praha -- 1735 Kutná Hora).
Český malíř, pracoval pro hraběte Šporka, představitel vrcholně barokního malířství v Čechách.
Brueghel Pieter st (1525 Breda -- 1569 Brusel)
Nizozemský malíř, maloval i jeho syn Brueghel Jan (Vlámský malíř 1568 -- 1625). Hodně cestoval, ovlivněn Tizianem, maloval obrazy z venkovského prostředí, krajiny, démonické malby, biblické motivy. Patří k nejvýznamnějším malířům vůbec.
Canaletto (1697 Benátky -- 1768 Benátky).
Italský malíř, typický je kontrastní šerosvit, krajiny maluje v plenéru.
Caravaggio Michalengelo Merisi (1573 Caravaggio u Milána -- 1610 Port Ercole)
Italský malíř, zakladatel italského barokního realismu, ideální postavy biblických a mytologických výjevů začal zobrazovat jako prosté lidi. Velmi proslulý již za svého života, pohnutý osobní život, rvačky, byl vězněn, členem řádu maltézských rytířů.
Cezanne Paul (1839 Aix -- 1906 Aix)
Francouzský malíř, maluje mytologická a náboženská témata, postavy, podobizny, zátiší, krajiny. Impresionistická světlá malba, světlé barevné tóny, vnitřní struktura věcí. Ovlivnil moderní malířství 20. století.
Constable John (1776 East Berghoh -- 1837 Londýn)
Anglický malíř, nejvýznamnější anglický krajinář, zakladatel moderní realistické krajiny 19. Století. Vytvořil svůj osobitý styl, maloval světlými barvami, bělobu nanášel špachtlí, snaha vyvolat dojem přírodního ovzduší, slavný již za svého života.
Corot Jean Baptiste Camille (1796 Paříž -- 1875 Paříž)
Francouzský malíř, krajiny maloval přímo v plenéru, maloval nejvíce ve Francii, Itálii a Švýcarsku. Krajinář klasicista, svým řešením vztahu světla a barvy zapůsobil na impresionisty. Vytvořil velmi mnoho obrazů, mnohdy za pomoci svých žáků
Correggio (1489 Correggio -- 1534 Correggio).
Italský malíř vrcholné renesance. Jeho novinkou je pohyb v prostoru, jeho postavy z plochy obrazu vystupují a vznášejí se v prostoru
Čapek Josef (1887 Hronov -- 1943 koncentrační tábor Bergen-Belsen)
Český malíř, kubista, maloval české a slovenské krajiny, hrající si děti, též politické karikatury
Dali Salvator (1904 Figueras - ?)
Španělský malíř a grafik. Surrealista, v obrazech provokuje sexuální a protináboženskou tématikou. Moderní malíř, snažil se využít každou myšlenku, proto byl někdy obviňován s plagiátorství.
David Jacques-Louis (1748 Paříž -- 1825 Brusel)
Francouzský malíř, zakladatel klasicismu ve francouzském malířství. Aktivně se účastnil francouzské revoluce, byl předsedou klubu jakobínů, hlasoval pro smrt krále Ludvíka XVI., za Napoleona byl jmenován důstojníkem čestné legie. Nový král Ludvík XVIII jej po smrti nedovolil pohřbít ve Francii.
Degas Edgar Germain Hilaire (1834 Paříž -- 1917 Paříž)
Francouzský malíř, grafik a sochař. Maloval historické kompozice, podobizny, lidské tělo, ženy, tanečnice, ženské akty.
Delacroix Eugene, Ferdinand Viktor (1798 St. Maurice -- 1863 Paříž)
Francouzský malíř, věnoval se i hudbě, jeho přáteli byli Chopin a Berlicz. Věnoval se historickým námětům, byl inspirován Byronem a Scottem. Snaží se prohloubit obrazový prostor, zachytit skutečné osvětlení. Největší malíř romantismu, má klasicistní jádro, předešel impresionismus.
Dürer Albrecht (1471 Norimberk -- 1528 Norimberk)
Německý malíř a grafik, dřevorytec, mědirytec a spisovatel teoretických knih o perspektivě a proporcích.Maluje krajiny, květiny, zvířata, podobizny
Dyck Anthonis van (1599 Antverpy -- 1641 Londýn).
Nizozemský malíř, maloval podobizny a portréty italské šlechty, snažil se zachytit povahu malované osoby, též akvarely krajin.
Ernst Max (1891 Brühl - ?)
Německý malíř, dadaista, surrealista, maluje ptačí a lidská těla, ženy, květiny. Za války v ilegalitě, hledán gestapem.
Eyck Jan van (1390 Maaseyck -- 1441 Bruggy)
Nizozemský malíř, bratr Huberta van Eycka. Vytvořil Gentský oltář. Maluje i zátiší, zabývá se studiem lidského těla a jeho pohybem, snaha o věrné zachycení prostoru. Jeho jméno je spojeno s vynálezem olejomalby
Filla Emil (1882 Chropyně -- 1951 Praha)
Český malíř, vyznavač kubismu, vedoucí osobnost své generace
Fragonard Jean Honoré (1732 Grasse -- 1806 Paříž)
Francouzský malíř, malír francouzského rokoka, v roce 1765 přijat do akademie, vystavoval v Salónu. Hodně cestoval, pobýval i v Čechách. Maluje obrazy z rodinného života, ženy. Alegorie a kompozice milostného obsahu.
Gainsborough Thomas (1727 Sudbury -- 1788 Londýn)
Anglický malíř, ovlivněn holandskými krajináři, proslavil jej obraz lesa, maloval portréty a to i portréty intimní, podporován dvorem, vytvořil i portréty královské rodiny.
Gauguin Paul (1848 Paříž -- 1903 Atuona Hira-Oa)
Francouzský malíř, jeho nejvýznamnější jsou obrazy cloisonistického slohu, byl vůdcem symbolistické školy, též impresionista. Proslavil se svými obrazy z Tahiti
Giorgione (1477 Castelfranco Venetto -- 1510 Benátky)
Italský malíř, geniální malíř italské renesance, proslulý za svého života a po něm ještě více, zemřel na mor. Harmonické kompozice, světlo, paprsky slunce, teplé barevné tóny. K vyjádření představy jsou nejdůležitější barva a světlo, oslava života, jednota přírody a člověka
Giotto (1266 Bondone -- 1337 Florencie)
Italský malíř, sochař a architekt, osobní přítel Danta. Věrně napodoboval přírodu, vystižení skutečnosti, detaily. Kreslí i postavy, titánské typy, snaha o vyjádření pohybu.
Gogh Vincent Willem van (1853 Zundert -- 1890 Auvers-sur-Oise)
Holandký malíř, maloval krajiny, postavy, námořníky. Známý tím, že si uřízl ucho, smrtelně se postřelil z revolveru
Goya y Lucientes Francisco de (1746 Fuendetodos -- 1828 Bordeaux)
Španělský malíř. Podílel se na výzdobě královských paláců El Prado a El Escorial, jeho repertoár byl velmi široký, maluje výjevy z madridského života, válečné obrazy, čarodějnice, náboženské motivy, postavy, portréty
Greco Domenico Theotocopulli, zvaný El Greco (1541 Kréta -- 1614 Toledo)
Řecký malíř, maluje náboženské motivy, má však spory s církevními autoritami. Nepřirozeně protáhlé proporce postav, renesanční ideál krásy, světlo a stín u něj netvoří protiklad.
Grünewald (kolem 1470 Halle)
Německý malíř, v jeho díle vyvrcholil pozdně gotický spiritualismus, který jej postavil mezi nejpřednější malíře světa
Hodler Ferdinand (1853 Bern -- 1918 Ženeva)
Švýcarský malíř, ovlivněn filosofií, slávu mu získají pseudofilosofická a pseudonáboženská díla, nové pojetí historické malby, portréty, snažil se působit na ducha své doby.
Holan Karel (1893 Praha -- 1953 Praha)
Český malíř, maluje realistické, sociálně zaměřené prostředí.
Hollar Václav (1606 Praha -- 1677 Londýn)
Český rytec, kreslíř a ilustrátor, tvořil v Anglii, nejpřednější grafik 17. Století
Hynais Vojtěch (1854 Vídeň -- 1925 Praha)
Český malíř, proslaven Oponou Národního divadla
Chagall Marc (1887 Vitebsk - ?)
Ruský malíř, svou malířskou techniku zdokonalil v Paříži, moderní malířství, kubismus, nejde mu o problémy tvaru a prostoru, ale o zvýšení účinku umělecké představy. Maluje vesnické chalupy, venkovany, domácí zvířata, židli, krajinu u Vitebska
Champaigne Philippe (1602 Brusel -- 1674 Paříž)
Vlámský malíř, který maloval ve Francii, pro svou pobožnost typický jansenistický malíř
Chardin Jean-Baptiste Siméon (1699 Paříž -- 1779 Paříž)
Francouzský malíř, přední malíř 18. století a největší malíř zátiší vůbec, harmonie barevných tónů, světlo a stín.
Christus Petrus (1410 Baerle -- 1473 Bruggy)
Nizozemský malíř, po smrti van Eycka řídil jeho dílnu, snaha o perspektivní prohloubení prostoru, ovlivnil mnoho dalších malířů
Ingres Jean Auguste Dominique (1780 Montauban -- 1867 Paříž)
Francouzský malíř, patřil ke skupině "les barbus" (bradatí), hlásal návrat k rané renesanci, maluje podobizny, dostal zakázku malovat Napoleona Bonaparta v době, kdy byl Prvním konzulem. Pak historické obrazy, postavy. Vstoupil do politiky a stal se senátorem
Janoušek František (1860 Jesené -- 1943 Praha)
Český malíř, moderní malba 30. Let, český surrealismus, za svého života nedoceněn
Jiránek Miloš (1875 Lužec -- 1911 Praha)
Český malíř, grafik, spisovatel a výtvarný kritik. Vůdčí osobnost generace moderního českého umění
Jiroudek František (1914 Lhota u Semil - ?)
Český malíř, náměty z divadelního prostředí, figurální malby a protiválečná tématika
Kandinskij Vasilij (1866 Moskva -- 1944 Neuilly-sur Seine)
Ruský malíř, předmět pro něho není nezbytný prvek obrazu, založil uměleckou skupinu Phalanx. Patří k zakladatelům abstraktního umění.
Klee Paul (1879 Münchenbuchsee -- 1940 Muralto)
Patří ke generaci fauvistů, kubistu, futuristů, expresionistů a časných abstraktivistů. Narodil se v Německu, později žil ve Švýcarsku
Klimt Gustav (1862 Baumgarten -- 1918 Vídeň)
Rakouský malíř, jeho otec byl Čech. Maloval obrazy Vídně na přelomu století, největší malíř evropské secese. Mnoho jeho obrazů zničili za 2. sv. války jednotky SS.
Kokoschka Oskar (1886 Pöchlarn - ?)
Rakouský malíř, jeho otec byl z Prahy. Zabýval se též literaturou, psal básně, divadelní hry a eseje. Maloval podobizny a krajiny, barokní rakouskou tradici spojil s vídeňskou secesí, francouzským fauvismem a německým expresionismem
Kosárek Adolf (1830 Herálec -- 1859 Praha)
Český malíř, nejvýznamnější český krajinář 19. století, věnoval pozornost přírodnímu světlu. Předčasně zemřel na tuberkulózu.
Kuba Ludvík (1863 Poděbrady -- 1956 Praha)
Český malíř, hudebník, spisovatel a folklorista.Byl členem Umělecké besedy, spolku českých výtvarníků, jmenován čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze a národním umělcem. Maloval krajiny, zátiší s květinami a ovocem, podobizny, autoportréty, předměty ze svých rozsáhlých sbírek.
Kupecký Jan (1667 Praha -- 1740 Norimberk)
Český malíř, jeho rodina opustila zemi pro svou českobratrskou víru. Předné evropský portrétista, tvořil v mnoha zemích Evropy.
Kupka František (1871 Opočno -- 1957 Puteaux u Paříže)
Český malíř, kreslíř a ilustrátor. Ovlivněn secesí, abstraktní tvorba kterou dělil do cyklů.
Lada Josef (1887 Hrusice -- 1957 Praha)
Český malíř, karikaturista a ilustrátor. Ilustroval řadu knih, světoznámé jsou ilustrace knihy Jaroslava Haška "Dobrý voják Švejk". Ilustroval i řadu dětských knih, oslavoval českou krajinu a venkov, zejména jeho obrazy zimy jsou v paměti snad všech
Léger Jules Ferdinand Henri (1881 Argentan -- 1955 Gif-sur-Yvette)
Francouzský malíř. Cestuje po celém světě, hodně v USA, maluje nástěnné malby, kompozice s akrobaty a cyklisty, dekorace k baletu, mozaiku pro fasádu kostela, maloval velkoměsta, strojové mechanické elementy, klasické figurální kompozice a zátiší
Leonardo da Vinci (1452 Vinci v Toskánsku -- 1519 zámek Cloux u Amboise ve Francii)
Italský malíř, sochař, architekt, inženýr, stavitel pevností, hudebník, zpěvák, básník a vědec. Jeho tvorba i život jsou naprosto výjimečné. Obraz Mona Lisa Gioconda a nesčetně dalších děl se staly světoznámými. Na popis veškeré jeho tvorby by byla třeba celá kniha.
Lippi Fillipino a Lippi Fra Filippo
Italští malíři 15. Století. Patří ke generaci raně renesančních malířů.
Lochner Štefan (1400 Meersburg -- 1451 Kolín n Rýnem)
Německý malíř, hlavní představitel kolínské malířské školy. Maloval krajiny, oltáře, postavy, snaha o realistické líčené podobnosti.
Mánes Josef (1820 Praha -- 1871 Praha)
Český malíř a kreslíř. Hodně cestoval, zasáhl do všech druhů malířství. Těžiště Mánesovy tvorby spočívá v jeho kresbách, v nichž vytvořil nový český svět představ, z nichž žilo české umění do konce 19. století. Do povědomí se dostal i díky malování ženských modelů
Manet Eduard (1832 Paříž -- 1883 Paříž)
Francouzský malíř, který dovedl ovlivnit společnost. Skandál způsobil jeho obraz Snídaně v trávě, který vystavil v Salónu odmítnutých. Navazoval na velké vzory italské renesance, boural staré konvence a předsudky a vytvářel nové zásady a normy moderního umění. Nikdo před ním nedosáhl takové svítivosti a jasnosti barev, barvy vázal valérem. Svým dílem dovedl provokovat tak, jako snad nikdo jiný. Spojil malířskou tradici baroka s moderním malířstvím, jehož spoluzakladatelem byl
Mantegna Andrea (1431 Isola di Carnuto -- 1506 Mantova)
Italský malíř, snaha o monumentální pojetí obrazu, vyvolává dojem hloubky obrazu, jde mu o plastické cítění tvaru, předměty izoluje a abstrahuje od jejich barvy. Velmi ovlivnil malířství v severní Itálii.
Mařák Julius (1832 Litomyšl -- 1899 Praha)
Český malíř, v Praze byl profesorem krajinářské školy na Akademii. Pro předsíň královské lóže Národního divadla v Praze vytvořil obrazy českých hradů a památných míst (Říp, Blaník, Hradčany, Tábor, Vyšehrad, Domažlice, Velehrad, Hostýn a Radhošť a pro schodiště Národního muzea v Praze cyklus českých hradů. Byl přední český krajinář 19. století, v jeho díle vynikají lesní partie, kreslené uhlem.
Matisse Henri-Émile-Benoit (1869 Le-Cateau-Cambrésis -- 1954 Cimiez)
Francouzský malíř a sochař. Jeho obrazy jsou malé slavnosti barev, určené k potěšení oka a k povznesení ducha, z obrazů vyznívá šťastná pohoda. Ovlivnil moderní malířství 20. století
Michelangelo Buonarroti (1475 Caprese -- 1564 Řím)
Italský architekt, sochař, malíř a básník. Působil střídavě v Římě a ve Florencii. Vytvořil galerii postav nového ideálního typů, které předčí vše předešlé, tím překonal antické umění. Vytvořil nástropní malbu Sixtinské kaple. Maluje obrovské rozměrné malby, místo souměrnosti a harmonie uplatňuje asymetrie, disonance a nepoměr proporcí. Maluje i nahé postavy, stalo se, že obraz musel z mravnostních důvodů přemalovat. Chtěl tvůrčí svobodu a v uměleckých záležitostech naprostou nezávislost.
Miró Joan (1893 Montroig - ?)
Španělský malíř, grafik a sochař. Ovlivněn dadaismem, surrealismem, expresionismem, fauvismem i kubismem. Moderní malíř, který je spojnicí mezi Picassem a Dalím
Mistr z Flémalle (1380 Tournai -- 1444 Tournai)
Nizozemský malíř, nazývaný podle tří deskových obrazů (P. Maria s dítětem,sv. Veronika s rouškou, sv. Trojice) Jeho přínosem je plastická modelace tělesných tvarů, prohloubení obrazového prostoru, průhled do krajiny, měšťácké veduty.
Mistr litoměřického oltáře (činný 1500 -- 1530)
Český malíř pojmenovaný podle šesti desek s výjevy Kristových pašijí. Stal se prvním renesančním malířem v Čechách.
Mistr Theodorik (tvořil 1359 -- 1368 za doby císaře a krále Karla IV.)
Český malíř, tvůrce výzdoby kaple sv. Kříže na Karlštejně, dvorní malíř Karla IV. Theodorikovy obrazy nemají ve své době obdoby, vyznačuje je figurální typ krátké a široké postavy s velkou hlavou, odulými tvářemi a masitým nosem, málo členitými drapériemi a nezájem o budování obrazového prostoru.
Mistr třeboňského oltáře (činný na konci 14. století)
Český malíř, zvaný podle tří desek oltáře s výjevy Kristových pašijí v augustiánském klášterním kostele sv. Jiljí v Třeboni
Mistr vyšebrodského oltáře (tvořil v polovině 14. století)
Český malíř, nazývaný podle devíti tabulí s pašijovými výjevy z cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.
Modigliani Amedeo (1884 Livorno -- 1920 Paříž)
Italský malíř, žil bohémským životem, později nemocný. Maloval podle starých mistrů, portréty, služky, dělníky, prostitutky a též odvážné akty, které dokonce byly z jedné výstavy zásahem policie odstraněny
Monet Claude (1840 Paříž -- 1926 Giverny)
Francouzský malíř, přítel E. Maneta. Jeden z nejznámějších impresionistů, maluje krajiny, snaha o zachycení nálady.
Mucha Alfons (1860 Ivančice -- 1939 Praha)
Český malíř, kreslíř a grafik. Vyhledávaný umělec, učil na Akademii, později na vlastní škole. Autor Slovanské epopeje, dvacet velkých obrazů zobrazuje vývoj Slovanů.
Navrátil Josef (1798 Slaný -- 1865 Praha)
Český malíř, hodně cestoval, předseda Jednoty výtvarných umělců. Největší kolorista českého malířství 19. století, dokonalý znalec malířských technik
Orozco José Clemente (1883 Ciaudad Guzman -- 1949 Mexico City)
Mexický malíř, nejvýznamnější malíř mexické monumentální nástěnné malby
Pelc Antonín (1895 Lišany -- 1967 Praha)
Český malíř. Hodně cestoval, zá války žil v exilu v USA, kde maloval protiváleční plakáty. Po návratu maloval figurální motivy, zátiší, karikatury
Picasso Pablo Ruiz (1881 Malaga -- 1973)
Španělský malíř, grafik a sochař. Maloval protiválečné obrazy, nejznámější je jeho Guernica. Tvůrce kubismu, představitel abstraktního umění, který velmi ovlivnil světové malířství.
Pollock Jackson (1912 Cody -- 1956 New York)
Americký malíř, představitel amerického moderního malířství a v celém světě uznáván jako zakladatel nového směru -- action painting (aktivní malba), spontánně vyjadřuje umělcovy podvědomé stavy a pocity. Maluje abstraktní obrazy
Poussin Nicolas (1594 Villers -- 1665 Řím)
Francouzský malíř, manýrista, klasicista. Pomohl mu kardinál Barberini, studuje antické památky, renesanční mistry, geometrii, perspektivu a anatomii. Na návrh kardinála Richelieu jej povolal král Ludvík XIII. do Paříže a jmenoval jej dvorním malířem
Procházka Antonín (1882 Vážany -- 1945 Brno)
Český malíř a grafik, patří mezi přední malíře skupiny Osmi. Od období expresionismu přešel ke kubismu. Látku a plastiku věcí zdůrazňoval nalepováním stříbrných a zlatých papírů a nanášením písku.
Purkyně Karel (1834 Vratislav -- 1868 Praha)
Český malíř, syn slavného Jana Evangelisty Purkyně. Maluje krajiny, zátiší a hlavně podobizny. Snaha o plastické provedení tvaru. Barvu nanáší v tučné pastě, modeluje ji špachtlí nebo nožem, kresbu vyrývá rukojetí štětce.
Raffael, Raffaelo Santi zvaný Urbino (1483 Urbino -- 1520 Řím)
Italský malíř, patří k idealistickému směru vrcholné renesance. Maluje madony, náboženské obrazy, známé jsou jeho nástěnné malby ve Vatikánu, kde alegorické náměty zobrazují teologii, filosofii, poezii a právnictví. Snaha o kompoziční schéma, celek má vyzařovat slavnostní náladu. Jeho slavným obrazem je Škola athénská, uprostřed diskutuje realista Aristoteles, ukazující plochou dlaní k zemi a idealista Platón, zdvíhající prst k nebi. Následovníci se domnívají, že Raffaelovu dokonalost nelze překonat, lze ji pouze napodobovat.
Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606 Leyden -- 1669 Amsterodam)
Holandský malíř, v Holandsku prožil celý život. Maloval podobizny, měl mnoho objednávek a známých v nejvyšších kruzích. Mohl se věnovat i sběratelství, avšak později upadl do dluhů a jeho majetek skončil v dražbě. Později maluje náboženské obrazy, Krista, světce. Barvu často nanáší pouze špachtlí. Jeho nejznámější obraz je Noční hlídka, obraz způsobil skandál, protože všechny zobrazené postavy museli Rembrantovi zaplatit, i když jejich tvář pak nebyla zcela vidět.
Renoir Pierre-Auguste (1841 Limoges -- 1919 Cagnes)
Francouzský malíř a sochař, představitel francouzského rokoka, účastnil se mnoha výstav impresionistů. Byl zaujat půvabem ženského těla, modelem jeho aktů byla služka Gabriela V Salonu 1867 vystavoval obraz Diany lovkyně, ve kterém plně obdivoval nahé ženské tělo. Ženský akt, nahé ženské tělo, figurální malba ženy jsou pro něho typické
Repin Ilja Jefimovič (1844 Čugujevo - 1930 Kuokkala)
Ruský malíř, nejvýznamnější ruský malíř 19. století, hodně cestoval, pak se usadil na venkově ve Finsku. Snažil se realisticky zobrazit těžký život ruského lidu, znám svými portréty význačných osobností ruské kultury, Musorgského, Glinky, Tolstého, Gorkého aj.
Rivera Diego (1886 Guanajuato -- 1957 Mexiko City)
Mexický malíř, s indiánskými předky. Náměty vybíral z mexických dějin, maloval život indiánů, dobytí Mexika Španěly, diktaturu domácí oligarchie a patos revoluce, život obyčejných mexičanů. Představitel mexické monumentální malby.
Rousseau Henri (1844 Laval -- 1910 Paříž)
Francouzský malíř, naivní malíř, který neměl nic společného se současnými směry impresionismem a fauvismem. Obraz propracovává do nejmenší detailů, tvrdí, že maluje to, co vidí. Věřil v magickou skutečnost obrazů, když maloval tygra, bál se.
Rubens Pieter Paulus (1577 Siegen -- 1640 Antverpy)
Narodil se ve Vestfálsku, žil v Antverpách, představitel klasicistního-manýristického stylu. Stal se dvorním malířem, později maloval i pro Ludvíka XIII a další známé osobnosti. Maloval historické motivy, později krajiny, lovecké obrazy. Byl velmi obratný, hravě zvládal rozměrné kompozice, v obrazech manýra a afektovanost, avšak i projev citlivosti jeho duše.
Sedláček Vojtěch (1892 Libčany -- 1973 ?)
Český malíř, kreslíř, grafik a ilustrátor, nejvýznamnější představitel realistické větve českého krajinářství, autor lapidární kreslířské zkratky
Seurat Georges (1859 Paříž -- 1891 Paříž)
Francouzský malíř, zabýval se teorií barev, které podle něho podléhají pevným zákonům a lze se jim naučit jako hudbě. Míšení barev na paletě nahradil optickým míšením na divákově sítnici. Vystavoval v Salónu, figurální kompozice, krajiny. Maloval v plenéru i u moře, představitel francouzského neoimpresionismu (pointilismu).
Shahn Ben (1898 Kaunas - ?)
Litevský malíř, cestuje, pracuje v New Yorku. Jeho kompozice s mnoha postavami se vyznačují precizní obrysovou kresbou a expresivní deformací tvarů i prostoru
Signac Paul (1863 Paříž -- 1935 Paříž)
Francouzský malíř a teoretik. Hodně cestoval po celém světě, rád maloval francouzské přístavy Saint Tropez, Port-en Bessin a Collioure. Vydal knihu od Delacroixe k neoimpresionismu, kde zdůvodňoval své teorie, zůstal však v zajetí zrakové imprese. Vůdčí duch známé skupiny malířů.
Slavíček Antonín (1870 Praha -- 1910 Praha)
Český malíř, patří k zakladatelům českého moderního malířství. Za krajinářskými náměty jezdil na venkov. Ve svém díle dospěl od realismu Mařákovy školy přes náladové krajinářství až k expresivním pohledům na Prahu. Kladl důraz na pochopení obsahu, ducha krajiny, k němuž se snažil proniknout přes studium historie kraje a jeho obyvatel
Slavíček Jan (1900 Praha -- 1970 Praha).
Český malíř, syn Antonína Slavíčka. Inspirován francouzským fauvismem našel svůj vlastní malířský výraz založený na smyslovém realismu. V zátiší obdivoval díla holandským mistrů 17. století.
Šíma Josef (1891 Jaroměř -- 1971 Praha)
Český malíř, bojoval v první světové válce, dostal francouzské občanství. Maluje realistické podobizny, ženská torza, snové krajiny s krystaly, mlhami a stromy, předměty dostávají symbolický význam
Škréta Karel Šotnovský ze Závořic (1610 Praha -- 1674 Praha)
Český malíř. Jeho strýc byl za stavovského povstání jedním z direktorů země. Studoval v mnoha městech v Itálii, kde přestoupil ke katolictví. Maloval portréty, oltářní obrazy, náboženské motivy.
Špála Václav (1885 Žlutice -- 1946 Praha)
Český malíř. Inspirován francouzským postimpresionismem a kubismem si vytvořil vlastní sloh, pracující s výraznými liniemi a plochami základních čistých barev modré a červené. Maloval figurální obrazy, krajinu a zátiší. Ilustroval Babičku Boženy Němcové.
Švabinský Max (1873 Kroměříž -- 1961 Praha)
Český malíř a grafik, učil se u prof. J. Mařáka. Pobýval v Paříži, zcestoval Francii, Německo, Holandsko a Belgii. Vynikající portrétista, vytvořil galerii osobností té doby. V malbě spojoval impresivní realismus s romantickým idealismem. Svým grafickým dílem se stal zakladatelem moderní české grafiky.
Teige Karel (1900 Praha -- 1951 Praha)
Český teoretik a kritik, knižní grafik a autor surrealistických koláží. Člen Devětsilu
Tintoretto, vlastním jménem Jacopo Robusti (1518 Benátky -- 1594 Benátky)
Italský malíř, prostý člověk, velice zbožný, žil klidný život. Pracoval hlavně pro Benátskou republiku, byl oblíbeným malířem drobných lidí, maloval tradiční a biblické příběhy ze života Krista. Překvapoval zvláštností kompozice prudkostí pohybů. Pracoval i na výzdobách a nástropních malbách. Je posledním velkým mistrem benátského malířství 16. století, ve svém díle spojil tradici benátského kolorismu a velkou obrazovou kompozicí Michelangelovou. Zapůsobil na současné umělce i následující generace.
Tizian, Tiziano Vecellio (1477 Pieve di Cadone -- 1576 Benátky)
Italský malíř, osobní malí císaře Karla V, pracoval pro krále Filipa II. Náměty čerpá z volné fantazie, ale doplňuje je smyslným životem. Maluje madony, podobizny, náboženské kompozice, nahá těla. Jeho tvary se vynořují z temnoty, obraz pro něj ke konci není pramenem rozkošných smyslových zážitků, ale subjektivní duchovní hodnotou
Velázquez Diego Rodriguez de Silva (1599 Sevilla -- 1660 Madrid)
Španělský malíř, pozván na madridský dvůr, portrétoval krále Filipa IV. Maloval žánrové výjevy z domácností a hospod, charakterizoval postavy z ulic, též zátiší, oltářní obrazy, jezdce na koni, válečné obrazy. Ovlivněn italským malířstvím, stal se autorem jediného ženského aktu ve Španělsku v 17. století, ovlivnil všechny španělské malíře té doby
Vereščagin Vasilij Vasiljevič (1842 Lubice -- 1904 u Port Arturu)
Ruský malíř, maloval obrazy ze života Kristova a množství válečných obrazů z různých válek, z nichž některých se i sám zúčastnil, byl nejproslulejším malířem bitev a hrůz války. Zahynul za rusko-japonské války na lodi potopené torpédem
Vermeer van Delft Joannes (1632 Delft -- 1675 Delft)
Holandský malíř, žil stále v Delftu. Pro náměty svých obrazů si vybíral náboženské motivy ale i výjevy ze současného života, maluje dívky, krajiny, alegorie, zátiší. Soustřeďuje se na malířské provedení, na pravdivé pojetí motivu, na pikantní osvětlení, půvabnost barev a jejich dokonalé podání.
Veronese (1528 Verona -- 1588 Benátky)
Italský malíř, maluje iluzionistické nástěnné malby, rozměrné nástropní fresky, oltářní obrazy. Stál v čele rozsáhlé dílny, jež byla autorem mnoha děl. Veronese byl posledním malířem slavnostní pohody a benátského požitkářství. Na jeho světlou dekorativní barevnost navázali malíři rokoka.
Wang Wej (699 Tchai-jüan -- 759 Čchang-an)
Čínský malíř z doby dynastie Thang, též basník, hudebník, sysoký státní úředník, buddhistický mnich. Krajinář, vzorem všem následujícím čínským krajinářům, jeho díla se zachovala pouze v kopiích
Zrzavý Jan (1890 Vadin - ?)
Český malíř, patřil ke generaci české výtvarné avantgardy na začátku 20. století. Jeho dílo je spojením secesního symbolismu a expresionismu s prvky kubismu.

VYBRANÉ POJMY A DEFINICE Z OBLASTI MALÍŘSTVÍ A UMĚNÍ

ABSTRAKCE

Proces zpracování reálného motivu nebo námětu v umělecký projev nebo formu, která již není naturalistická či dokonce identifikovatelná.

Jako abstraktní lze označit libovolný typ stylizované nebo nenaturalistické formy. Abstrakce je však spojována především s 20. stoletím, kdy malíři zkoušeli nejrůznější způsoby abstrakce, Ve 20. století se ostře rozlišovalo mezi čistě abstraktním nebo nefigurativním uměním a figurativním uměním.


ABSTRAKTNÍ EXPRESIONISMUS

Malířský styl, který vykrystalizoval za druhé světové války v New Yorku. K jeho iniciátorům patří Arshile Gorky, Jackson Pollock, Willem de Kooning, Clement Greenberg. Tito umělci vycházeli z divokého, romantického surrealismu nebo expresionismu a studovali námět a motiv.

Sdělení měla předávat barva a většinou také velký formát plátna.


AKADEMISMUS

Hanlivé označení pro konzervativní umělecký projev, vycházející z oficiálních a konvenčních norem. Název vznikl z toho, že nositelem byly hlavně umělecké akademie. Užívá se i pro označení zpátečnického umění. I na akademiích však působili umělci, jejichž díla patří k progresivnímu proudu živého umění. Existuje i moderní akademismus, který je všude tam, kde se vychází z dané hotové normy.


AKČNÍ MALBA

Malováni jako akce nebo naprostá činnost bez předchozího uváženi a jakoby v transu nebo v tanci.

Akční malba se spojuje především s plátny, která Jackson Pollock pokládal na zem a maloval bez přestávek a bez viditelné ůvahy.


AKVAREL

Malba vodovými barvami, zdánlivě nejsnadnější malířská technika, která je ve skutečnosti mnohem obtížnější než třeba olejomalba. Technika akvarelu vyžaduje rychlý postup, jistotu a velkorysost, nedovoluje promalování detailů a drobnomalbu. Akvarelové barvy se ředí vodou, rychle schnou.


AMBROSIANA

Umělecké muzeum a knihovna v Miláně, uchovává velkou sbírku Leonardových kreseb a Raffaelův kartón pro malbu


ARABESKA

Tímto pojmem se od 17. století označuje ornamentální kompozice, složená z figurálních, živočišných, groteskních, symbolických nebo jiných motivů spojovaných rostlinným dekorem. S arabským uměním nemá arabeska nic společného


ARCHAICKÉ MALÍŘSTVÍ

Název pochází od řeckého arché – začátek. Do doby než bylo objeveno geometrické umění, bylo pokládáno umění 7. a 6. století před n. l. za začátek řeckého umění vůbec. Archaické umění dospělo ve všech oborech k monumentální formě. V malířství se poprvé objevují velké postavy v přirozeném postoji a vyjadřují nějaký příběh z řecké mytologie.


ARTIFICIALISMUS

Malířský nefigurativní směr, který vytvořil v Paříži 1927 J. Štýrský a Toyen jako výtvarný protějšek poetismu v básnictví. Imaginativní motiv je podáván neiluzivně, ale na rozdíl od abstrakce má vzbuzovat konkrétní představové asociace. Artificialismus byl pro oba umělce přechodným obdobím k surrealismu třicátých let


ASAMBLÁŽ

Umělecký objekt vzniklý spojením různých předmětů a materiálů. Uplatňujé se všechny techniky spojování jako sbíjení, svazování nebo sváření.


BARBIZONSKÁ ŠKOLA

Dostala název podle vesnice, kde se kolem roku 1830 usadili francouzští krajináři, aby zde přímo v přírodě nacházeli motivy pro své obrazy. Nejprve před motivem v plenéru dělali skicu, podle níž pak v ateliéru komponovali obraz, později celou malbu dokončovali venku v přírodě. Realistickým vztahem ke krajině a plenérismem ovlivnili impresionisty


BAROKO

Termín označující jak styl, tak období. Baroko začíná kolem roku 1600 a konči v 18. století (pozdní baroko). Konec baroka

lze datovat někam do doby mezi smrtí Giambattisty Tiepola v roce 1770 a Francouzskou revoluci 1789.

Mnohem problematičtější je použití terminu baroko pro styly této doby, protože slovo původně znamenalo nepravidelnost a výstřednost,

Avšak hlavním rysem barokní doby je její klasicismus. Počínaje u Caravaggia a Rubense, kteří se vrátili k hodnotám vrcholné renesance

jako protějšku vyčerpaného manýrismu konce 16. století, bylo baroko plnějším, bohatším, obvykle nevázanějším a ambicióznějším pokračováním renesančního stylu. Baroko je posledním universálním slohem v Evropě. Vzniklo v době, nepokojů v katolické církvi, která soupeřila s protestanty. Roku 1540 vzniklo Tovaryšstvo Ježíšovo, jezuité, kteří se podíleli na rekatolizaci. Jezuité přinesli s sebou vzdělání, ale zároveň znovu obnovila činnost. Církev začala obratně zaůtočila na citovou stránku, což dalo vznik baroku.


BARVA

Barva je vedle linie a světla základním prvkem malby, a to prvkem nejdůležitějším, nezbytným. Linie a světlo (čáry a stínování) vytváří kresbu, ale teprve barva činí obraz malbou. Na barvě rozlišujeme tintu, sytost a světlost. Tintou je míněn odstín pestré barvy, sytost znamená její intenzitu a světlost, valér, určuje její umístění na stupnici od bílé do černé


BAUHAUS

Vysoká uměleckohistorická škola nového typu, založená 1919 architektem W. Gropiem ve Výmaru. V zakládacím prohlášení je řečeno: Architekti, sochaři, malíři, všichni se musíme vrátit k řemeslu. Neboť neexistuje umění z povolání! Neexistuje žádný podstatný rozdíl mezi umělcem a řemeslníkem


BENÁTSKÁ ŠKOLA

Povahu benátské školy předurčila zvláště poloha města na lagunách, jeho ostrovní uzavřenost při neobyčejně živých stycích se světem, malebnost prostředí. Benátky přijímaly vlivy z východu i západu, odtud přicházely umělecké podněty do střední Evropy. Hlavním charakteristickým znakem benátské školy je smysl pro barvu.


BIEDERMEIER

Biedermeier je slohové období ve střední Evropě od konce empíru do roku 1848. Byla to doba poklidného měšťanského života po Napoleonově pádu. Příznačné pro biedermeierovské malířství byly drobné společenské žánrové obrázky, alpské krajiny a gourmánská zátiší. Jejich charakteristikou byl milý, nevtíravý půvab a tichá intimita jako reakce proti heroickému a monumentálnímu empíru.


BISTR

Barva teple hnědého tónu, připravovaná ze sazí vzniklých při spalování bukového dřeva. S oblibou používaná starými, zvláště barokními mistry. Bistr byl v 16. – 18. století rozšířenější než tuš.


COTOUR FIELD PAINTING

(Barevná pole) Malířský styl v rámci abstraktního expresionismu. Práce štětcem při tomto způsobu není patrná, barva je většinou vetřena do podkladu. Hlavním představitelem stylu byl Rothko.


DADAISMUS

Hnuti, které se projevilo natolik hlučnými výstupy a provokacemi. Jeho vážnější záměr, pokud kdy existoval, zůstává nejasný.

Dada náhle vystoupilo v řadě manifestaci v různých evropských metropolích (první byla v Curychu) kolem roku 1915 a zcela zmizelo

počátkem 20. let. Dadaismus byl proti všemu a byl by i sám proti sobě, kdyby byl filosofií.


DER BLAUE REITERS

Skupina umělců, kteří spoledně vystavovali v Mnichově v roce 1911. Patřili mezi ně především Kandinskij, Marc, Klee a Macke.

Základní pro ně byl vztah k nenaturalistickému pojetí barev ve francouzském fauvismu. Představovali druhou vlnu německého

expresionismu, následující po skupině Die Brücke. Zejména Klee a Kandinskij ovlivnili vývoj abstrakce ve 20. století.


DE STIJL

Modernistické hnuti založené v r. 1917, vedené Mondrianem a van Doesburgem. De Stijl (Styl) byl také název časopisu těchto umělců.

Mondrian věřil, že existuje jen jediný možný styl, založený na funkcionálních principech. Funkcionální malba měla být abstraktní a silně omezená

v barvách a tvarech, jinak by se změnila v dekorativní malbu.


DEKALK

Malířská technika spočívající v mechanickém odstranění části svrchní barevné vrstvy, aby se uplatnila spodní barevná vrstva. Přitom se počátá s náhodou. Tuto techniku do umělecké malby zavedli surrealisti


DEKOR, DEKORACE

Dekorem nazýváme takové výtvarné dílo, u něhož převládá výzdobná estetická funkce nad funkcí sémantickou a výrazovou. Přitom každé dílo bývá víceméně dekorativní. I vynikající malba renesančního nebo barokního mistra může působit silně dekorativně, aniž ztrácí umělecký obsahový ůčinek


DESKOVÉ MALÍŘSTVÍ

Obrazy malované na dřevěných deskách, jsou známé již z řecké antiky. V římském malířství císařské doby měly funkci vyměnitelné nástěnné dekorace v soukromých místnostech, také se na ně malovali realistické podobizny. Z Egypta se dochovaly portréty na prkýnkách. Ve středověku se na ně malovaly náboženské motivy, diptichy, triptychy


DĚTSKÁ MALBA

Zájem o výtvarnou tvorbu dětí přinesl až preromantismus 18. Století, usilující překonat dogmatické umělecké normy klasicismu. Malířskému projevu dětí se v poslední době věnuje v celém světě zvýšená pozornost, jak svědčí akce Unesca a řada výstav. Otřesné zážitky vyvolávají kresby dětí z doby válek.


DIE BRÜCKE

Skupina německých malířů, k nimž patřil především Kirchner a Nolde, kteří v roce 1906

přijali tento název. Usilovali o pokrok a komunikaci. Umělci ovlivnění fauvismem, ale také příznivci středověku,

oživěním dřevorytu dospěli k antiklasicistnímu a deformujícímu stylu, dnes nazývaného expresionismus.


DIPTYCH

Malířské dílo sestávající ze dvou desek. Desky byly často opatřeny závěsy, takže vytvářely dvě vnitřní a dvě vnější pole pro malbu. Tímto termínem se v antice označovaly dvě dřevěné nebo slonovinové destičky, potažené voskem, do něhož se psalo kovovým rydlem, zvaným stilus


DRÁŽĎANSKÁ ŠKOLA

V 19. století se stala střediskem krajinářského romantismu, působili zde malíři Fridrich a Dahl. Představitelem krajinářského romantismu hledajícího motivy v domácí přírodě, kterou prožíval jako pohádkovou vidinu, byl L. Richter


DRIPPINGN

Nanášení barev kapáním, nahrazuje práci štětcem. Technika související s akční malbou


DŘEVORYT

Provádí se specielními rydly na tvrdém dřevě napříč přes léta přeříznutém a zrcadlově vyleštěném. Dřevorytinovou techniku zavedl koncem 18. Století anglický mědirytec Thomas Bewick


DŘEVOŘEZ

Dřevořez patří mezi tisky z výšky, tisknoucí čáry a plochy leží vyvýšeně na matrici, bílá místa vznikají tím, že dřevo bylo odřezáno Dřevořez se řeže nožem a dlátky, dřevoryt se ryje speciálními rýtky. Dřevořez vzniká na měkké dřevěné desce řezané podélně ve směru let


EMPÍR

Klasicistní sloh období Napoleonova císařství uplatňující se především v nábytku, módě a interiérové dekoraci. V malbě je jeho charakteristickým příkladem Davidova Podobizna Madame Récamier


ENKAUSTIKA

Je malířská technika, v níž pojítkem je vosk s pryskyřičným balzámem, pracuje se za horka.. Barvy se ředí nahříváním, po dokončení se povrch obrazu zpracovává ohněm, aby byl rovnoměrně hladký a lesklý. Patří k nejobtížnějším malířským technikám, která však existovala již ve starém Řecku, Římu a Egyptě. S enkaustikou experimentovala řada umělců od 17. století (Larrain), dnes se používá v nástěnné malbě


EXLIBRIS

Grafický list, vlepovaný na vnitřní stranu přední desky nebo obálky publikace, dokládající její vlastnictví. Exlibris se provádí různými technikami – lept, suchá jehla, dřevoryt.


EXPRESIONISMUS

Vznikl ve 20. století, místo naturalistických tvarů a perspektivního prostoru zdůrazňuje význam a pocit. Expresionismus lze hledal u Gauguina a jiných symbolistu a fauvismu. Expresionistick6 tendence lze najít u mnoha dalších druhů umění.

Předchůdcem expresionismu byl Grünevald, Německý renesanční malíř, který byl schopen zobrazit krajní výrazové polohy. Ve svém díle Insenheimský oltář Grünevald zobrazuje ukřižovaného Krista s končetinami zkroucenými od bolesti a bičování, je to velice naturalistické zobrazení Krista. Dalším byl El Greco, Španělský renesanční malíř, který se nebál tvořit podle sebe.



FALZUM

Nepravý obraz vytvořený s ůmyslem předstírat dílo uznávaného umělce. Na rozdíl od kopie je falzum podvodem prováděným pro finanční zisk. Falza se začala vyrábět v souvislosti s rozšířením soukromého sběratelství v 16. století a pochopitelně vyrábění falz trvá dosud. Historie zná i existenci falzifikátorských dílen. Mezi falzifikátory působí někdy i skuteční umělci svého oboru. Nejznámějším byl zřejmě Hans van Meegeren, holandský malíř, který ve stylu Vermerova díla namaloval několik obrazů v takové kvalitě, že odborníci měli problém s určením jejich pravosti a které se mu podařilo prodat za vysoké částky


FANTASKNÍ MALÍŘSTVÍ

Pod toto označení zahrnujeme tvorbu na jejímž vzniku se v maximální míře uplatňuje fantazie, obrazotvornost, imaginace, která využívá významových prostředků ke koncentrovanému ůtoku na divákovu představivost. Prvním klasikem fantaskního malířství je H. Bosch. Fantaskní malířství mělo sloužit magii, náboženské mystice, podvědomí, vizionářství, halucinacím a snům.


FAUVISMUS

Hnutí bylo takto pojmenováno po pařížském vystoupení v r 1905, kdy Matisse, Vlaminck a další malíři šokovali publikum jasnými,

křiklavými barvami a jednoduchých stylem malby. Pro tento svůj expresionismus byli nazváni fauves (šelmy).
Mezi obrazy na výstavě byla malá plastika klasičtějšího pojetí. Jeden kritik nazval sošku ,,Donatello mezi šelmami“.
Fauvismus znamená osvobození od konvencí, dává vzniknout novým proudům. Mnozí fauvisté přešli k expresionismu. Hlásili se k odkazu Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, hlavními představiteli byli Henri Matisse a Raoul Dufy



FIGURATIVNÍ MALÍŘTSTVÍ

Termín se začal používat až po druhé světové válce, což souvisí s nadvládou abstraktního umění. Ve figurativním malířství lze rozpoznat konkrétní věc nebo přírodní jev, obraz něco předmětného představuje


FIGURÁLNÍ MALÍŘSTVÍ

Uplatňují se v něm lidské postavy, je třeba jej odlišit od figurativního malířství


FRESKA

Znamená malbu do čerstvé omítky, mnohdy se zaměňuje za veškerou nástěnnou malbu. Předností je stálost a zvláštní svítivost barev, je považována za nejdokonalejší malířskou techniku.


FROTÁŽ

Zvláštní kresebná technika, využívající náhody. Na podložku s výraznější strukturou položíme čistý list papíru a pak jemným třením tužky na něm vyznačujeme vyvýšenou strukturu podložky


FUTURISMUS

Modernistické hnutí, které vzniklo v r. 1909 v Itálii a šířilo se prostřednictvím svých manifestů v Paříži a Londýně. Futuriskét6 předpovídali

novou estetiku strojového věku. Futurističní malíři zejména Carra a Balla vyvinuli určitý typ kubismu zachycující vzrušení z rychlosti.


GEOMETRICKÝ STYL

Vznikl v Antice, byl uplatňován v keramice


GESTICKÁ MALBA

Termín z druhé poloviny 20. století, který bere v ohled stopy malířovy ruky a štětce.


GOTIKA

Období od poloviny 12. století do 15. století, v němž byl dominantní zejména snadno rozpoznatelný architektonický sloh gotiky. Termín se

také používá pro označení dobové malby a sochařství, které byly později odmítnuty renesancí, protože jejich zdůraznění rytmu a lineární ladnost neodpovídaly klasickým normám a proporcím. V malířství převažuje laický živel, malíři se organizují v bratrstvech a ceších. Gotický malíř se snaží vyjádřit duševní život


GRAFIKA

Grafika v širším slova smyslu znamená kresbu a obsahuje všechny výtvarné projevy vzniklé rydly a pisátky na jakékoliv hmotě. Představuje nejstarší druh výtvarných umění. V užším smyslu chápeme grafiku jako tištěný obraz a písmo. Rozeznáváme grafiku reprodukční a grafiku původní vytvořenou umělcem.


HYPERREÁLNÝ

Do detailu přesný a konkrétní popis skutečnosti

IKONOGRAFIE

Tematické složky uměleckého díla, nebo metody výkladu uměleckého díla po námětové stránce.


IKONA

Znamená přenosný náboženský obraz Krista, P. Marie a světců s výjevy jejich života.


I LUZI ON I SM U S

Zobrazení, v němž dvojrozměrný povrch obrazu vzbuzuje iluzi trojrozměrné hloubky. Termín se užívá zvláště pro dokonalou scéničnost

barokních stopních a nástěnných fresek, které v jednoduchém interiéru vytvářely dojem celé architektury


IMPRESIONISMUS

Jeden z nejznámějších uměleckohistorických pojmů. Název inspiroval Monetův obraz Dojem: Svítání (francouzsky impression)

Vystavený v roce 1874. Podobně jako Monet na tomto obraze se mnozí impresionisté snažili zachytit dojem, který v oku vyvolává přirozené světlo

ve snaze o pravdivost v malbě krajin. Malíři jako Gauguin však začali pravdivost hledat nikoli v přírodě nebo v oku, ale v mysli, a malíři jako

Cézzane se začali zajímat o vzory, jaké motivy tvoří na plátně, impresionismus tak změnit svůj směr. Umělecký směr, který navazuje na romantismus a hlavně na realismus. Má zachytit prchavý vjem, okamžik, odlesk světla na hladině, mlhu, bití vln o ůtesy.


Náměty
Radostnější stránky života (tančírny, bary, bulváry, příroda, venkov, vodní hladiny, zahrady, jejich atmosféra v různé časti dne). Pro umocnění dojmu tvorba cyklů (katedrály v ranním, v odpoledním slunci atd...).

Technika
Snaha o zachycení barevných tónů světla uvedla malíře do značného časového tlaku, museli malovat velice rychle => rychlé tahy štětce, skicovitost, základem je tzv. barevná skvrna (malíř má na paletě čisté barvy, které mísí a nanáší na plátno). Není použita ostrá kontura v divákově oku vzniká dojem chvějící se plochy. Nepoužívali černou barvu.

Kořeny impresionismu - 3 základní zdroje ( angličtí krajináři, barbizonská škola, Eduard Manet)



INICIÁLA

První písmeno, zvětšené a bohatě ornamentálně zdobené, někdy i s vkomponovaným figurálním výjevem, ilustrujícím obsah textu.


JUGENDSTIL

Název pro umělecké hnutí v Německu, jméno pochází od uměleckého časopisu, založeného 1896. Ohlas naletl zejména v literatuře a užitém umění, vyjadřuje filozofickou složitost té doby


KALIGRAFIE

Umění krásného písma. Kaligrafie tvořila základ malby a všichni malíři prošli kaligrafickým studiem.


KARIKATURA

Název vznikl v 17. století z latinského caricare – přetížit. Mezi ostatní umělecké druhy ji povýšil Ch. Baudelaire a ocenil její hodnoty. Moderní divák ji chápe jako expresivní nadsázku, pronikavost pozorování i abstrahující zkratku.


KAROLÍNSKÉ MALÍŘSTVÍ

Za vlády Karla Velikého (742 – 814) dochází ve středověkém malířství k prvnímu návratu k antické umělecké tradici. Pod vlivem antických vzorů dochází k restituci plně plastické lidské postavy.


KATAKOMBY

První monumentální projev křesťanské ideologie. Slohově i technicky navazuje malba křesťanských katakomb na římské pohanské malířství, postupně proniká snaha o nejvýraznější znázornění ideje a obsahu, obraz nabývá symbolického významu, lineárnost a plošnost jsou zdůrazněny, plastická modelace a obrazový prostor se ztrácí.


KLASICISMUS

Tradice dodržování pravidel a měřítek, které mají za vzor antické sochařství. Základy pozdního klasicismu znamená ztělesnění ideálu proporcí,

rovnováhy, které se zformovaly v renesanci a rozvinuly v období baroka. Klasicismus byl zvláště silný ve Francii, jeho představitelem byl Poussin.

Klasické malířství znamená pojem estetický a uměleckohistorický, vymezující vrcholné období jakéhokoliv slohu.


KNIŽNÍ MALÍŘSTVÍ

Jde o malířskou výzdobu rukopisů, svitků nebo kodexů. Souvisí se vznikem knižních dílen. Nejbohatší výzdobou se honosí liturgické knihy. Vrcholná díla románské knižní malby vznikla ve 12. století, avšak knižní malba pokračovala i ve stoletích následujících, knihy byly ručně opisovány, knihtisk ještě nebyl vynalezen.


KOLÁŽ

Koláž znamená spojení různých částí do nového celku. Zasáhla nejen umění jako takové, ale objevuje se v hudbě, literatuře a filmu. Koláž nachází souvislosti mezi výtvarnými, literárními i filozofickými prvky. Slovo koláž pochází z francouzského „collage“, což znamená lepení. Za objevitele koláže je považován Max Ernst, který v roce 1929 převedl koláž z pocitové sféry dadaismu do poloh surrealismu. Avšak nejznámějším propagátorem byl Pablo Picasso, který zapracoval do svého obrazu kus voskovaného plátna imitujícího proutěný výplet. Georges Braque zase nalepil do kresby papírovou tapetu. Koláž začala postupem času stát nad styly. Metoda koláže ovlivnila malířství, způsob komponování i řešení obrazové plochy a pojetí tvaru. V českém umění začal techniku koláže používat výtvarník Jiří Kolář, který vytvořil celou řadu nových technik koláže a jeho dílo patří k celosvětově uznávaným.

KOLORISMUS

Je princip malby uplatňující především smyslový ůčinek, modelační a prostorovou schopnost, charakterizační a expresivní působivost barvy. Protikladem je proud lineárně plastický, jež klade důraz na precizní kresbu a modelaci tvaru valérem


KOMPOZICE

Kompozice obrazu znamená uspořádání výtvarných prvků, které by vyvolalo zamýšlený umělecký ůčinek. Podle výtvarných prvků dělíme kompozici na lineární, světelnou a barevnou


KOMPLEMENTÁRNÍ BARVY

V kruhovém barevném spektru leží na protějších stranách a v kombinaci se navzájem posilují, například červená a zelená. Při pohledu na jasnou barvu se na sítnici oka objevuje zpožděný obraz komplementární barvy.


KONCEPTUÁLNÍ UMĚNÍ

Umění, které lze Ize formulovat, popsat a zaznamenat, které však spočívá spíše v pojmu toho, co má být vytvořeno, než v samotném výtvoru. Zpočátku bylo konceptuální umění spíše teoretické a didaktické, zaměřené na otázku, co vůbec je umění. Konceptuální umění byIo více přístupem než hnutím, rozhodně ne stylem. Odvedlo umění od malby a sochařství k performanci, k environmentálnímu uměni a instalacím.


KONSTRUKTIVISMUS

Vývojová fáze syntetického kubismu uplatňující se hlavně v sochařství. Od roku 1917 ruští konstruktivisté jako Gabo a Pevsner

odmítali vycházet z přírody a tvořili naopak abstraktní sochařské objekty.


KONTRAPOST

Spirálový rytmus určující kompozici klasických řeckých a římských stojících postav. Jednotlivé části těla jsou v kontrastním pohybu, čímž socha získává živost: hlava je pootočená, jedno rameno vysunuté vpřed, druhé stažené vzad, jedna noha je zatížená, druhá uvolněná atd.


KOPIE

Je přesná napodobenina či duplikát originálu. Provádí se, aby sběratelům nahradila nedostupný originál a též ze studijních důvodů, aby se student seznamoval s různou malířskou technikou. Na rozdíl od falza kopie nepředstírá svou originalitu, kopista se na kopii podepisuje a obvykle uvádí jméno autora předlohy. Kopírování se rozšířilo již v renesanci a zejména v baroku, i slavní malíři kopírovali své neméně slavné předchůdce a současníky. Aby nedošlo k záměně s originálem, provádí se kopie na formátu o několik centimetrů menším nebo větším. Autorskou kopii nazýváme replikou, také replika má být autorem jasně označena a určeno i její pořadí.


KRAKELURY

Jsou trhliny v barevné vrstvě malby, vzniklé přirozeným způsobem při jejím schnutí či vysycháním podložky. Struktura, hustota a obrazec krakelur je pomůckou při posuzování stavu zachování a stáří malby.


KRÁSNÝ SLOH

Mezinárodní gotický sloh kolem roku 1400, který se projevil v řadě tzv. krásných Madon. Vyznačuje je oduševnělé esovité prohnutí, ušlechtilost výrazu, citový vztah, bohatost draperie.


KRESBA

Plošné zobrazení předmětu pomocí čar nebo bodů. Z hlediska pracovního postupu rozeznáváme skicu neboli náčrt, což je první zachycení obrazu, studie, což je detailní kresba jednotlivých částí kompozice a kartón, což je kresba obrazu v definitivním formátu. Kresba bývá často prohlašována za základ malířského umění. Zvláště umělecké akademie sloužily kultu kresby.


KŘÍDA

Patří k nejstarším kresebným prostředkům, jako barevná hlinka se vyskytuje v radě odstínů, v kresbě se však používá hlavně křídy z černé jílové břidlice a červené přírodní rudky. V dějinách kresby se objevuje od konce 15. století.


KUBISMUS

Revoluční styl vytvořený Picassem a Braquem v roce 1908, který se rozvinul v následujících dvou desetiletích. Oba malíři, inspirovaní

Cézzanem, začali předměty zobrazovat nikoli naturalisticky a plasticky, ale jako souhrn rovinných faset. Toto rozbití předmětu na složky je známé jako analytický kubismus. Kolem roku 1911 vyvinuli Picasso s Braquem syntetický kubismus, který využívá otisku (nebo dokonce hotových vzorů) k vytvoření samostatné kompozice. Pro mnoho malířů znamenal osvobození od závislosti na naturalismu


KÝČ

Neumělecký výtvor, který nadbíhá vkusu umělecky nevzdělaných diváků. Charakteristickou vlastností kýče je, že se vyrábí ve velkém pro obchod.


LAZURA

V olejomalbě znamená lazura tenkou průsvitnou barevnou vrstvu nanesenou na suchý barevný nátěr. Lazura lomí světelný paprsek, ztemňuje jeho barevnost a vytváří dojem jakéhosi hlubokého barevného média. Na využití možnosti lazurové malby byla založena nizozemská škola, vycházející od světelného podkladu. Jsou to transparentní či polokrycí vrstvy barvy s vysokým obsahem pojidla, které obohacují malbu o širokou škálu odstínů a slouží k dosažení finální barevné harmonie. Pojivem bývá lněný olej.



LIDOVÉ MALÍŘSTVÍ

Od profesionálního se liší tím, že jeho hlavním smyslem nebylo umělecké působení. Člověk vytvářel díla ke své potěše aniž by věděl co je to umění

MALBA

Malba je modelace krycími a polokrycími barevnými vrstvami. Míšené a čisté tóny barev tvoří základní kolorit díla a formálně výrazové znaky malby s charakteristickými rysy rukopisné autorské techniky.


MALBA NA SKLE

Používala se již v Antice a Byzanci. Po mnoho staletí se používala k výzdobě oken zejména kostelů a katedrál. Neztratila se ani v moderním malířství, vychází z uznání plochy a hodnot čisté barevnosti. Nádherné malby na skle naleznete i Galerii Majo.


MALBA ZVÍŘATY

Objevuje se zejména v poslední době, kdy živá zvířata jsou schopna zvládnout primitivní techniku malby. Existuje množství obrazů malovaných opicemi, hlavně šimpanzy ale i například slonem. Jejich malby dokonce pronikly do aukčních síní, kde jsou považovány za velmi zajímavé položky


MALÍŘSTVÍ ARCHITEKTURY

Architektonických motivů se užívalo v antickém i v raném středověkém malířství k doplnění a bližší charakteristice figurálních výjevů. V 18. století se v souvislosti s divadelní dekorací rozvinula malba prospektů a malovaná i grafická veduta.


MALÍŘSTVÍ CHOROMYSLNÝCH

Malířskou tvorbou choromyslných se poprvé zabýval psychiatr H. Prinzhorn roku 1922. Kresba a malování se s ůspěchem používají v psychiatrických léčebnách k terapeutickým ůčelům. Nejedná se o umění v pravém slova smyslu. Od výtvorů choromyslných je třeba odlišit díla malířů, kteří trpěli nějakou duševní poruchou, jako například van Gogh.



MANÝRISMUS

Termín, jímž se označuje umění po vrcholné italské renesanci kolem let 1500-1520 a před počátkem baroka v r. 1600. Název je odvozen

z italského la maniera, což znamená uspokojivé naplnění klasicistního stylu. Pejorativní význam termín získal v reakci na umělce, kteří přepínali nejen usilování o krásu a o napodobování antiky, ale i sebe navzájem. Termín se také používá k označení strojeného a výstředního stylu.


MĚDIRYTINA

Patří mezi grafické techniky tištěné z hloubky, vzniká z matrice, do níž jsou tisknoucí čáry a plochy vyryty. Pracuje se ocelovými rydly. Obraz se na desku předkresluje nebo kopíruje a jeho hlavní obrysy se vrývají jehlou. Mědirytina náleží ke klasickým grafickým technikám, poprvé se objevila kolek roku 1440, první mědirytci byli vyučení zlatníci.


MĚKKÝ SLOH

Mezinárodní gotický sloh, který se rozvíjel ve 14. a 15. století. Má tendenci k dekorativnosti, líbezné barevnosti a smyslem pro lineární rytmus- By protikladem tzv. lámaného gotického slohu.


METAFIZICKÁ MALBA

Malířský názor, který vytvořil v roce 1910 G. Chirico. Byl reakcí na dynamismus a civilismus futuristů, obracel se znovu nostalgicky k antice, využíval snů a podvědomých podnětů, uctíval magickou moc čísel a geometrických obrazců, odhaloval za každou prostou věcí kus tajemna.


MEZZOTINTA

Táž šerosvit, patří mezi grafické techniky tištěné z hloubky, jde o techniku suchou bez leptání. Mezzotinta vylučuje linie, jediným výtvarným prostředkem je stupnice valérů. Mezzotintu vynalezl německý grafik L. von Siegen. Nánosem různých barev na jednu desku se v 17. a 18. století tiskly vícebarevné mezzotinty.


MINIMALISMUS

Směr často charakterizovaný slovy méně je více. V 60. letech byl původně teoretickým hnutím, které chtělo z umění odstranit umění.

Dílo by pak bylo objektem bez znaků, které divák vnímá. V tomto směru byl minimalismus krajní podobou abstrakce. Obecněji termín shrnoval celou estetiku nepřítomnosti, vyžadující čistí linie, plošnou kontinuitu a redukci na podstatné.


MODERNISMUS

Vědomé ůsilí od poloviny 19. až do sklonku 20. Století inovovat a obejit hlavní proud. Modernismus odmítal nostalgii, dekorativnost, ůctu k minulosti a její napodobování i jakékoli figurativní uměni. Modernismus postavený na myšlence pokroku realizovalo několik po sobě jdoucích

avantgard, které vytlačili zastaralé etablované umění. Po druhé světové válce se z modernismu stal ortodoxní názor a byl pokládán za vyčerpaný.

Viz také postmodernismus.


MONOTYP

Též jednotisk, malíř namaluje řídkými olejovými obrazy obraz na kovovou desku nebo litografický kámen a vlhkou malbu přenese lisováním na navlhčený papír. Předností tohoto způsobu malby je zvláštní svítivost a měkkost barev.


MOZAIKA

Vykládání obrazu barevnými kameny, technika je známa od 4. tisíciletí před n. letopočtem. Bohaté mozaiky se našly mimo jiné i v Pompejích. Moderní umělci, počínaje secesí, se pokoušejí využít jedinečných vlastností této z nejstarších malířských technik.


NABIS

Skupina studentů umění, která v letech 1888-1889 založila tajné bratrstvo. Přijali název Nabi podle hebrejského slova pro proroka

a rozvíjeli některé Gauguinovy myšlenky. Skupina byla součástí symbolistického hnutí.


NAZARETŠTÍ

Skupina německých umělců z počátku 19. století, ovlivněná středověkými ideály. Pracovali v Itálii, drželi se nenaturalistického čistého stylu raného Raffaela a jeho současníků.


NÁBOŽENSKÉ (křesťanské) MALÍŘSTVÍ

S nejstaršími malbami zobrazujícími myšlenky křesťanského náboženství se setkáváme od 3. století. Výjevy z bible měly mnohdy poučit věřící, kteří neuměli číst. Náboženské malířství našlo své místo v mnoha uměleckých směrech mnoha staletí.


NAIVNÍ MALÍŘSTVÍ

Označení výtvarné tvorby neškolených amatérů, byl též navržen termín insitní umění, který se neujal, též senzitivní, primitivní umění. Tvorba naivních malířů je mimo vývojové tendence moderního umění, jež se však dává tvorbou naivistů inspirovat. Amatérští tvůrci tvoří z vlastního popudu, malují pro radost. Typická jsou exotická prostředí, sny, magičnost, harmonie. U nás známý Josef Hlinomaz.



NÁSTÉNNÁ MALBA

Patří mezi nejstarší malířské techniky, byla známa již v paleolitu, zachovaly se jeskynní obrazy. Neztratila se však ani v dalších staletích včetně moderní doby.


NEOIMPRESIONISMUS

Malířský směr, který usiluje podložit instinktivní tvorbu impresionistů výsledky vědeckých výzkumů v oboru fiziologie vidění a fyzikální optiky. Název poprvé použil F. Féneon 1886 v bruselském časopise L´Art moderne.


NEOKLASICISMUS

Stal se módní od konce 18. až po 19. století, opíral se o objevy z klasické minulosti, byl inspirován vykopávkami v Pompejích a studiem antického Řecka a starého Říma


NEOREALISMUS

Proud malířství 20. Století, usilující realistickou formou vyjádřit pocity a názory současného člověka a sociální a politické problémy moderní společnosti


ORNAMENT

Jednoduchý výzdobný kreslený nebo malovaný prvek, jehož rozvíjením nebo opakováním v ploše vzniká ornamentální dekorace.


PASTORÁLA

Termín odkazující k pastýřskému a venkovskému životu v oblasti literatury a umění a znamená idealizaci venkovského života


PENDANT

Jeden ze dvojice obrazů, které byly vytvořeny, aby byly vnímány společně


PERSPEKTIVA

Prostředek, jímž se dvourozměrné ploše zobrazuje trojrozměrný prostor. V malbě iluze prostorového ůstupu do hloubky. Perspektiva v malbě může být zcela elementární a jednoduchá, jako ve většině středověkého

uměni, nebo velmi živá a opticky přesná. V období rané renesance panovala velká móda geometrické perspektivy, v niž linie ustupující do

prostoru byly pečlivě konstruovány tak, aby se sbíhaly v jediném ůběžníku. Tato perspektiva velmi dobře fungovala pro architektonické scény ulic, ale byla příliš umělá pro krajiny. Iluze vzdálenosti v krajině se vytvářela variacemi barev (označovala se jako vzdušná perspektiva) a uvážlivým rozmístěním objektů.


PLENÉR

Lze přeložit jako malba na volném vzduchu, tedy malba přímo v přírodě před krajinářským motivem. Jako programové hnuté se objevuje s realismem a byla rozvinuta v impresionismu.


PODOBIZNA

Zobrazení člověka jako jedinečné bytosti v jeho individuální podobě. Má začátek v antice a svůj význam neztratila do dnešních dnů. Synonymum je portrét.


PODKRESBA

Je zpravidla štětcová kresba, která se provádí barvou rychle vysychající. Používá se umbra přírodní. Barva je silně ředěna terpentýnem a nanáší se ve velmi slabé vrstvě. Obyčejně se kreslí dvěma štětci najednou, jedním se prokresluje a druhým se za pomoci terpentýnu smývají případné přetahy. Záleží na savosti podkladu, je-li podklad savý, vymývání je komplikovanější.


PODMALBA

Podmalba využívá teplých a studených tónů šedi a je jí dosaženo základní plasticity i světelného základu pro další barevné vrstvy. Podmalba se často provádí olovnatou bělobou, která se ředí terpentýnem a to podle světlosti daného místa obrazu. Problémem může být dlouhé vysychání.



POLYPTYCH

Malířské dílo tvořené odděleně rámovanými panely, dvěma (diptych), třemi (triptich) nebo i vice. Pozdně středověké a renesanční oltářní nástavce tvořily většinou polyptychy, které mohly mít pohyblivá křídla zachycující na obou stranách několik výjevů. Pod ůstředním hlavním polem polyptychu se nacházela predela.


POP-ART

Termín vznikl zkrácením anglického,,popular" podobně jako ,,pop music" a označuje osvobozující hnutí z 60. let, které umožnilo návrat figurativního umění do avantgardy. Vstupenkou do pop-artového bylo odvržení přírody a přijetí moderní kultury a reprodukovaných artefaktů, jako jsou konzervy od polévky nebo obrázky filmových hvězd, za základ umění. Má v sobě zárodky postmodernismu.


POSTIMPRESIONISMUS

Slovo vytvořil britský umělecký kritik a malíř Roger Fly v roce 1910 pro výstavu nejnovějšího francouzského uměni v Londýně. Této výstavě ,,po impresionisrnu" vévodila pozdní Cézannova díla a Gauguinovy a van Goghovy obrazy. Pro Anglii byla výstava odrazovým můstek k modernistickému soupeření s kontinentálními avantgardami. Fly později termín rozšířil, aby zahrnul také Seuratova díla a pointilismus.

Označení stále představuje termín pro různé tendence, které se objevily ve Francii mezi roky 1880 a 1900 jako odchylky od impresionismu.


POSTMODERNISMUS

Kritická nálepka a téma diskuzí na konci 20. století, popisující situaci v 80. a 90. letech, kdy se modernismus plně začlenil a přestal být progresivní. Postmoderní umění postrádá teoretická vodítka hnutí a neumí být samo sebou, směřuje k ironii a rozpačitosti.


PREDELA

Obvykle se jedná o dlouhou ůzkou desku zobrazující příběh vztahující se k postavě na hlavním obrazu


PRERAFFAELITSÉ

Skupina malířů od roku 1848, jejíž snahou byl naturalismus a poctivost v umění Odmítali neživotnost napodobování Raffaela a za doklad živosti považovali starší umění, jejich představitelem byl britský spisovatel, krtitik a umělec Ruskin


PURISMUS

Vnikl v roce 1918 a proti nezávazné náhodě a subjektivní improvizaci chce postavit disciplinu a objektivní zákonitost.


RAYONISMUS

Umělecký směr, založený 1911 M. Larionovem, vycházející z futurismu a dovádějící jeho zásahy za hranice abstraktního umění. Smyslem rayonistického obrazu má být vyvolání dojmu čtvrté dimenze, překonávající dimenze času a prostoru.


REALISMUS

Hnuti v 19.století ve Francii, jeho vůdčí postavou byl Courbet, který chtěl v umění nahradit alegorii a ,,historii" potomností i a aktuálností.V širším

smyslu znamená realismus protějšek idealismu, ukazuje věci, jaké skutečně jsou, tedy spíše ošklivé než krásné.

Realistické tendence se objevovali již v pravěku lineární kresbou zvířat, v renesanci a barokním realismus Caravaggia. Základní znaky je snaha o zachycení reality, pravdy, skutečnost. Obrazy ponuřejší barevnost než díla romantická.

RENESANCE

Termín znamená znovuzrození a označuje období, kulturu a styl, které následovaly po středověku a přešly v baroko. Renesance vycházela

ze znovuobjeveni klasické minulosti. V malířství renesanci předznamenává Giotto na počátku 14. století, plně se však rozvinula v 15. století v Itálii. V 16. století byl italský styl klasicismu přijímán po celé Evropě.


ROKOKO

Zejména francouzský styl typický svou lehkostí a hravostí. Vzniklo v 18. století se změnou nálady od barokní velkoleposti, jež převládala na dvoře Ludvika XIV. Velkým rokokovým malířem je Watteau, projevy rokoka najdeme také v německém dekorativním umění a v omezené míře v Anglii.


ROMANTISMUS

Kulturní hnuti v první polovině 19. století, n6sleduje po osvícenství, neoklasicismu a Francouzské revoluci. Romantismus nebyl uměleckým stylem,

ani avantgardním hnutím, ale spíše celkovým přístupem, který oceňoval génia a individualitu. Romantický umělec měl tvořit velká díla oslavující

vznešenost, ať už lidskou nebo přírodní. Mohl proto čerpat z celé minulosti, nejen z nově objevovaného antického Řecka, ale také ze středověku

i ze současnosti.


RUKOPIS MALÍŘSKÝ

Způsob nanášení barvy na podklad štětcem nebo jinými nástroji, špachtlí, nožem. Je rozdílný u různých technik. Zkoumání malířského rukopisu pomáhá k identifikaci a datování neurčených obrazů, odhalování falz a rozlišování děl mistra a jeho následovníků.


SALÓN

Znamená dnes výstavu bez jury, kde může vystavovat každý umělec, který ji včas obešle. Název vznikl od Salónu Carré v Louvru, kde byly od 1737 konány každoroční výstavy francouzských akademiků. Napoleon III povolil otevření Salónu odmítnutých. V něm se proslavil zejména Manet svou Snídaní v trávě.


SECESE

Secese je poslední univerzální, výtvarný, mezinárodní sloh, který pronikl do všech oblastí moderního života. Secese značí (odloučení, odštěpení) vznikl pro označení protestního hnutí moderních umělců, usilujících o netradičnost. Chtěl se oprostit od starých, konzervativních, historizujících tradic a konvencí. Zasáhla nejen klasické umění, ale i užité umění jako nábytek, šperky, módu a další.


SÉPIE

Je hnědá průzračná barva, vyráběná z barviva, jež vylučuje měkkýš sépie obecná. Objevila se až v 19. století, na světle zbledne. Nezaměňovat se starším bistrem.


SFREGATURA

Nátěr řídce nanášené polosuché barvy, jíž prosvítá spodní barevná vrstva. Od lazury se liší právě suchostí. Sfregatura i lazura využívají zákona o kalném prostředí.


SFUMATO

Znamená zakouřený, termín pro delikátní odstupňování šerosvitu, jak to ve svých obrazech dokázal geniální Leonardo da Vinci. Výsledný dojem připomíná mlhou nebo kouřem zahalený obraz. Technicky sfumata Leonardo dociloval složitým systémem lazur.


SGRAFITO

Je technika nástěnné malby. Tenká světlá vrchní vrstva vlhké omítky se proškrabuje, aby se objevila drsnější spodní omítka. Na kontrastu tmavého a světlého tónu se zakládá výtvarný ůčinek sgrafita. Tuto techniku si oblíbila zejména renesance, kdy se sgrafitem zdobily celé fasády paláců a domů.


SILUETA

Drobné podobizny z profilu, podávané ploše bez vnitřní kresby, obvykle černé na bílém pozadí nebo bílé na černém pozadí.


SOCIALISTICKÝ REALISMUS

Snaha o zobrazení skutečnosti v jejím revolučním vývoji. Socialistický realismus se promítl ve všech oborech umění své doby.


STAFÁŽ

Drobné postavy nebo skupiny postav spojené v určitý výjev, oživující krajinomalbu, marinu, vedutu nebo obraz architektury. Někdy nabývá stafáž povahy mravoličného žánru, jindy je zdrobnělým náboženským nebo mytologickým příběhem.


SUPREMATISMUS

Teorie abstraktního umění, jak je chápali umělci kolem Kazimira Maleviče v Rusku od roku 1913.Podobně jako soudobá teorie konstruktivismu i suprematismus se snažil odstranit z umění námět jako takový'.


SURREALlSMUS

Hnutí z počátku 20. let dvacátého století, které se snažilo uvést do umění nevědomí. Má být využita náhoda, obsah má být snovou látkou. Umělci jako Magritte nebo Dali, zobrazovali vysoce naturalistickým stylem objektivně nemožné.


SURSUM

Umělecké sdružení českých výtvarníků usilující o duchovní a obsahově závažné umění. Vzniklo v roce 1911 a jeho členy byli J. Zrzavý, J. Váchal, J. Pacovský, J. Konůpek, R. Adámek a J. Horejc.


SYMBOLISMUS

Umělecké hnutí v 80. a 90. letech 19. století velebené jako pohyb vpřed a brzy poté zapomenuté. Umění symbolismu mělo naznačovat a evokovat, mělo být spíše svítivé než čisté, emocionální než popisné. Hlavními představiteli byli Gauguin, Puvis de Chavannes, Redon

a Moreau ve Francii, Bume-Jones v Anglii a Klimt v Rakousku.


ŠEROSVIT

Malba světlem a stínem, valérová malba. Šerosvitem se dosahuje plastické modelace, prostorové iluze, docilování duševních nálad a stupňování dramatických efektů. Šerosvit souvisí se vznikem a rozšířením olejomalby. Též temnosvit.


TEČKOVACÍ MANÝRA

Patří mezi grafické techniky tištěné z hloubky, a to mezi lepty. Vznikla v polovině 18. století.


TUŠ

Vyrábí se ze sazí, kreslí se s ní perem nebo štětcem a lze ji lavírovat. V evropském umění se objevuje až v baroku


TVRDOŠÍJNÍ

Skupina českých malířů, kteří na konci první světové války pokračovali v progresivním uměleckém programu. K Tvrdošíjným patřili J. Špála, J. Čapek, R. Kremličla, V. Hofman a O. Marvánek. Tvrdošíjní v Praze uspořádali celkem 3 výstavy (1918-1921)


UMĚLECKÁ BESEDA

Spolek českých umělců, spisovatelů, hudebníků a výtvarných umělců, založený 1863 proti konzervativní česko-německé Krasoumné jednotě. Prvním předsedou byl J. Mánes. Činnost Umělecké besedy zanikla až v roce 1948.


VALÉR

Světelná hodnota barevného tónu, tinty


VANITAS (marnost)

V umění označuje symboly pomíjivosti a smrti, jako jsou květiny nebo lebka, typické pro zátiší. Obrazy zdůrazňovaly míjení času a jejich

záměrem bylo vzbudit strach z věčných muk po smrti a přivést diváka na správnou cestu


VEDUTA

Italské slovo pro pohled nebo vyhlídku, jde o pohled na město, krajinu nebo antickou zříceninu.


VERNIA-MOU

Měkký protisk, patří mezi grafické techniky tištěné z hloubky a to letpy.


VZNEŠENOST

Termín do anglické kritiky uvedl Edmund Burke, který v r. 1757 vydal spis Zkoumání vznešena a krásna. Vznešenost v přírodě jsou horské krajiny, hrozivé bouře a i tragičnost Shakespeareovy hry by se měla stát námětem umění, zvláště pak romantického malířství.


ZÁTIŠÍ

Malba neživých předmětů. Existuje již v antice a samozřejmě je velmi oblíbeno dodnes.


ZVÍŘECÍ OBRAZ

Druh malby zobrazující živí zvířata obvykle v nějaké akci. Těšil se oblibě v holandské malbě 17. století. Specialistou na hovězí dobytek byl H. Potter. V barokní malbě se rozšířil námět lovů na vysokou, na kance a malba koní. V českém moderním malířství se zvířecím obrazem zabýval A. Hofbauer. Obrazy od Františka Maxmiliána Hoffmanna naleznete v Galerii Majo.

Největší aukce obrazů v České republice

Níže se můžete podívat na přehled obrazů u kterých bylo u nás dosaženo největších aukčních cen. Lze předpokládat, že tyto aukční rekordy budou v příští době překonány, přehled byl sestaven ke konci dubna 2009. Pouze jediný autor se do první desítky dostal více než jednou a to František Kupka, kterému aktuálně patří i první příčka. Z přehledu je patrné, že většina obrazů byla namalována mezi světovými válkami, ve všech případech jde o techniku "olej" a vždy jde o díla spíše větších rozměrů. V šesti případech byl dražitelem Art Consulting (1, 3, 4, 6, 8, 9), dvakrát Galerie Art Praha (5, 7) a jednou Galerie Pictura (2) a Apartment and Gallery (10).

František Kupka:
Zhroucení vertikál (1935), olej na plátně 70 x 70 cm, cena 25 960 000 Kč
Toyen:
Spící, olej na plátně, (1937) 70 x 70 cm, cena 23 310 000 Kč
František Kupka:
Výšky IV (1938), olej na plátně, 60 x 66 cm, cena 23 205 000 Kč
Oskar Kokoschka:
London Chelsea Reach (1957), olej na plátně, 75 x 100 cm, cena 21 450 000 Kč
Josef Šíma:
Léda s labutí (1938), olej na plátně, 83 x 146 cm, cena 17 228 000 Kč
František Kupka:
Abstraktní kompozice (1925-30), olej, plátno, isorel, 55 x 46 cm, cena 15 800 000 Kč
Josef Čapek:
Děvče růžových šatech (1916), olej na plátně, 70 x 52 cm, cena 14 160 000 Kč
Georges Braque:
Zelené umyvadlo (1942), olej na plátně, 65 x 81 cm, 13 570 000 Kč
Emil Filla:
Dívka s mandolínou (1929), olej na plátně, 123 x 94 cm, 12 980 000 Kč
Jindřich Štýrský:
Maldoror (1925), olen na plátně, 40 x 50 cm, 12 980 000 Kč

Pro www.galeriemajo.com napsal J. Bártů

  GalerieMajo.com




Cena:

Zeď Dřevo Bez textury